Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Sklípkan, veleštír, stonoha, bičovec a bělozubka. To jsou noví obyvatelé renovovaného pavilonu šelem

Mgr. Andrea Fulková

vedoucí oddělení tiskového a vnějších vztahů

  • 25. 03. 2022 13:04
  • Rozvoj

Sdílet článek

Návštěvnická část pavilonu šelem prošla začátkem roku výraznou vizuální proměnou. Návštěvníkům nabízí obměněné pohledy do vnitřních ubikací chovaných zvířat a zároveň představuje v Liberci dosud nechované živočišné druhy. Vedle původních lvů berberských a bílého tygra pavilon obývá i sklípkan myší, bičovec čelenkový, stonoha, veleštír císařský a bělozubka nejmenší. Jejich expozice se staly součástí prezentace afrických predátorů využívajících k lovu své kořisti různě vyvinuté smysly i unikátní lovecké strategie, které se celý pavilon nově věnuje.

Po několika týdnech intenzivních prací se zítra, v sobotu 26. března, návštěvníkům liberecké zoo opět otevřel pavilon šelem. Jeho návštěvnická část prošla úpravami a rekonstrukcí. Kromě nových vzdělávacích a informačních panelů a upravených vhledů do vnitřních expozic zvířat v pavilonu přibylo i pět terárií se zcela novými druhy. Jedná se o predátory afrického kontinentu, kteří se vyznačují unikátními loveckými strategiemi.

„V letošním roce proběhne v zahradě několik potřebných rekonstrukcí a oprav, jako je právě renovace návštěvnické části pavilonu šelem. Návštěvníci si určitě všimnou. Změny zaznamenají již za pár dnů při otevření sezóny také rodiče a malí návštěvníci dětského koutku.  Letos se také budeme věnovat plánování rozvoje zahrady“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Návštěvníci tak mohou spatřit a porovnat největšího afrického lovce, lva, a vedle něj jednoho z nejmenších savců na světě, bělozubku. Duo savců pak doplňují čtyři různé druhy lovců ze skupiny bezobratlých – sklípkan, veleštír, stonoha a bičovec. „Našim cílem bylo představit návštěvníkům zvířata, která v přírodě dokáží svoji kořist ulovit díky dokonalým smyslům i fascinujícím loveckým technikám, ale často navzdory svým schopnostem unikají pozornosti a trochu se vymykají obecné představě o tom, jak vypadá takový predátor. A zdálo se nám, že sousedství asi nejznámějších lovců Afriky jim bude svědčit,“ říká zooložka Dorota Gremlicová.

Bičovec čelenkový (Damon diadema)

Bičovec patří mezi skrytě žijící pavoukovce. S oblibou obývá jeskyně, kde loví hmyz, který vyhledává pomocí přeměněného prvního páru končetin s hmatovými receptory. Druhý pár končetin, makadla, jsou velká, trnitá a uzpůsobená k lapání kořisti. Chycenou kořist pak pomocí kusadel dělí na malé kusy.

Sklípkan myší (Pterinochilus murinus)

Sklípkani si hrabou dlouhé nory, které obkládají síťkou z hedvábných vláken, z nichž vytváří i dvířka. Přes den čekají v bezpečí chladné nory. Po setmění otvírají dvířka a číhají na kořist. Tu dokáží zaregistrovat pomocí očí nebo hmatových receptorů na končetinách, které vnímají jemné chvění způsobené pohybem kořisti.  Chycenou kořist přidržují předním párem končetin a následně ji usmrtí jedem, který ji vstříknou do těla svými kusadly. 

Veleštír císařský (Pandinus imperator)

Štíři loví po setmění a svoji kořist, kterou bývají zpravidla různé druhy členovců, často registrují díky hmatovým receptorům na těle (např. hřebínek pecten). Při lovu obvykle kombinují sílu klepet a jedu. Ten vstřikují do těla kořisti pomocí hrotu na konci ocasu. Po usmrcení kořisti si štíři potravu přidržují klepety, oddělují malé kousky a z nich vymačkávají tělesné tekutiny.

Stonoha (Alipes multicostis)

Stonoha je predátor, který loví vše, co potenciálně může přemoci. Od hmyzu po drobné ještěrky a myší holátka. Při vyhledávání kořisti se dokáže rychle pohybovat a také obratně šplhat. Loví především v noci. Nemá sice dobře vyvinutý zrak, ale při vyhledávání potravy se orientuje sluchem a hmatem. První pár končetin má přeměněn v silná kusadla s jedovými žlázami. Svoji kořist po útoku navíc sevře dalšími končetinami na těle a nepustí.

Bělozubka nejmenší (Suncus etruscus)

Bělozubka je nejmenší druh rejska a zároveň jeden z nejmenších savců na světě. Váží přibližně 2 gramy. Při vyhledávání potravy se tento hmyzožravec orientuje především čichem a hmatovými chloupky na čenichu. Pokud ucítí kořist, rychle k ní vyběhne a usmrtí ji zakousnutím pomocí svých drobných, ale špičatých a ostrých zubů. Za den sežere až dvojnásobek své váhy.

Nová terária v pavilonu šelem jsou zcela zakrytá, pouze na jedné straně je možnost odklopit dvířka a nahlédnout dovnitř. Na vnější straně boxu je vyobrazení chovaného druhu a otázka zaměřená na jeho biologii. Odpověď na ni se pak skrývá uvnitř. Expozici nazvanou Lovci afrického kontinentu doplňuje projekce dokumentárního snímku o lvech a jejich loveckých strategiích v přírodě promítaná na velkoplošné obrazovce umístěné v pavilonu.

Úprava a renovace návštěvnické části je pouze začátkem plánované rozsáhlé rekonstrukce celého pavilonu šelem. Ta bude zaměřena především na zvětšení expozic a výběhů, a tím i zvýšení komfortu chovaných zvířat.

 

Zdroj: tisková zpráva zoo Liberec 

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky