Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu

Upozornění

Otevírací doba Krajského úřadu Libereckého kraje během svátků: 23. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 27. 12. 2024 – pátek – úřad uzavřen, 30. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 31. 12. 2024 – úterý – úřad otevřen pro veřejnost do 12:00 hodin

Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Hrad Milštejn se postupně proměnil v mlýnské kameny

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 28. 08. 2020 14:14
  • Cestovní ruch
  • Rozvoj

Sdílet článek

Ozvěny dávno zmizelých dob šlechticů a hradních pánů dodnes rezonují nedaleko Cvikova na Českolipsku. Necelé čtyři kilometry severně od města se v tamních lesích nacházejí pozůstatky hradu Milštejna, jehož historie sahá až do první poloviny 14. století.

První písemná zmínka o Milštejnu pochází z roku 1343. Prvním známým majitelem byl Jindřich Berka z Dubé. Tento šlechtický rod pak vlastnil hrad až do jeho zániku v 16. století.

„Myslím, že zříceninu hradu Milštejn znají spíš jen skuteční nadšenci do historie a místní. Určitě však stojí za to se vypravit ve volných dnech prázdnin a babího léta na malý výlet a objevit toto pozoruhodné místo,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Z původního hradu dodnes zbylo pouze torzo kamenné hradby na skalním hřebenu. Původní brána, válcový bergfrit, pravděpodobná věž ani opevněné předhradí se nedochovaly z prostého důvodu, jímž byla těžba kamene.

Lom fungoval již v okolí hradu již ve středověku a postupně se rozšířil až do areálu hradu. Koncem 19. století zde pracovalo téměř 100 dělníků a ročně se vyrábělo až 600 žernovů neboli mlýnských kamenů, které se mimo jiné vyvážely do Ruska, Německa a Skandinávie. Těžba skončila roku 1910. V podhradí je několik zavalených podzemních prostor, vzniklých převážně dolovánímpískovce.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky