Železnec a marhaník. V liberecké botanické zahradě vykvetly bonsaje

Staletou tradici má pěstování zminiaturizovaných stromů v miskách zvané bonsai, počeštěně bonsaj. Tato východoasijská tradice se postupem času rozšířila do celého světa. S bonsajemi se lze setkat také v liberecké botanické zahradě.

„Malým divem přírody je to, že bonsaje mohou kvést. Jejich květy mají normální rozměry jako u normálně vyvinutých stromů,“ řekl ředitel botanické zahrady Miloslav Studnička.

Právě v botanické zahradě nyní vykvetly železnec ztepilý nebo marhaník granátový. První z nich se řadí mezi přímé nebo šplhavé keře a stromy. Najít jej lze na Novém Zélandu i v Tichomoří. Jeho květy jsou nápadné, nejčastěji červené nebo řidčeji žluté či bílé, stěsnané ve vrcholových květenstvích s množstvím výrazných, vyčnívajících tyčinek. Opylují je zejména ptáci, někdy ale i hmyz nebo i gekoni. 

Druhý jmenovaný, marhaník granátový je menší strom, který roste hlavně ve Středomoří. Jeho květy jsou výrazně červené a plody jsou granátová jablka. Původně pochází z malého ostrova Sokotra u pobřeží Somálska, odkud se rozšířil do celého Středomoří. Je známý i jako léčivo, kůra kořenů a slupka plodu prý pomáhala proti tasemnici.

„Pěstování bonsají je velké umění, které vyžaduje roky trpělivé a přesné práce. Věk těch nejstarších přesahuje dalece délku lidského života. I liberecká botanická zahrada má svou sbírku bonsají, ze které pravidelně vystavuje nejzajímavější exponáty,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Co vlastně znamená slovo bonsai? Doslova přeloženo má význam strom v misce, kde slovo bon znamená miska a slovo sai strom.