Úsek teraristiky v liberecké zoo se rozrostl o více než stovku mláďat i zcela nové druhy

Stovka barevných pralesniček, nenápadní ploskorepové, prvoodchov scinka, jeden z nejmenších a nejohroženějších gekonů nebo nejdelší hadi světa – úsek teraristiky v Zoo Liberec zažívá v posledních týdnech nebývalý rozmach. Díky úspěšným, a mnohdy ne příliš běžným odchovům, pomáhá zahrada přežít celé řadě v přírodě ohrožených druhů. Kromě mláďat se ale rozrůstá i o zcela nové terarijní druhy. V pavilonu tropů začala s chovem bazilišků zelených a brzy návštěvníkům představí i ohrožené krokodýlovce čínské, kteří čelí bezprostřední hrozbě vyhubení.

Přestože liberecká zoo začala s intenzivnějším chovem plazů a obojživelníků teprve před několika lety, díky mnoha úspěšným odchovům se již řadí mezi respektované chovatele a získává prestiž a uznání evropských odborníků. Jen v posledních týdnech se na úseku teraristiky podařilo prvně v historii zahrady rozmnožit například madagaskarské ještěry ploskorepy Henkelovy a scinky šalomounské.

„O všechna odchovaná mláďata je v rámci evropských zoologických zahrad velký zájem, jelikož se jedná o druhy, u kterých nejsou úspěšné odchovy příliš běžné. Například ploskorepy aktuálně chová 23 institucí, ale odchovat se je za poslední rok podařilo pouze ve čtyřech z nich včetně té naší. Z prvních dvou snůšek máme již čtyři mláďata a další tři snůšky po dvou vajíčkách se inkubují. Když budou mít návštěvníci štěstí, budou moci spatřit líhnutí malých ploskorepů na vlastní oči, protože k inkubaci dochází přímo uvnitř jejich expozice. Pokud se podaří odchovat všech deset jedinců, bude to pro mezinárodní koordinovaný chov obrovským přínosem, protože populace tohoto druhu chovaná v lidské péči v evropských zoo aktuálně čítá pouhých sedmdesát dva zvířat,“ říká zooložka Petra Hnidová.

Dalším významným přírůstkem mezi tropickými gekony je také gekon modrý, který se řadí mezi jedny z nejmenších a nejohroženějších gekonů. Ve volné přírodě žije pravděpodobně pouze na dvou posledních lokalitách v africké Tanzanii, kde jeho populace kvůli ilegálnímu lovu a ničení přirozeného prostředí stále ubývá. Koordinovaný chov v zoologických zahradách tak může být pro záchranu tohoto druhu před úplným vymřením naprosto zásadní. Podruhé se v Liberci rozmnožily i agamy malované, jejichž chov se v posledních letech v zoologických zahradách příliš nedaří. O šest libereckých mláďat je tak mezi chovateli obrovský zájem.

Další chovatelské úspěchy zaznamenává liberecká zoo také u tropických žab. V případě ohrožených pralesniček strašných se za uplynulý rok podařilo odchovat celkem 78 jedinců a o všechny projevilo zájem hned několik zoo z celé Evropy. „Naše žabky tak brzy poputují například do Španělska, Francie, Německa, Polska, ale i zoologické zahrady v Ostravě. Ani takové množství mláďat ale nedokáže uspokojit poptávku a pár institucí muselo nadále zůstat na čekací listině,“ dodala Hnidová. Dále také čekají na transport například odchované rosničky včelí, pralesničky harlekýn a pralesničky azurové.

„Pro úspěšné chovy v zahradě je třeba jednak vytvořit pro zvířata dobré podmínky, což se v tomto případě v poslední době podařilo vybudováním moderních terárií, ale také mít nadšené a odborně skvěle vybavené odborníky. Když navštívíte pavilon a Petra Hnidová vám vypráví detaily o chovu, je vám na první pohled jasné, že tady nechybí ani odbornost, ani nadšení. A nese to své výsledky,“ prohlásila Květa Vinklátová, náměstkyně kultury a cestovního ruchu Libereckého kraje.

Nejsou to ale jen mláďata, o která se úsek teraristiky stále rozrůstá. Od pondělí 13. dubna mohou návštěvníci liberecké zoo pozorovat v pavilonu tropů zcela nový druh – baziliška zeleného.

Jedná se o ještěra z oblasti Střední Ameriky, kde se vyskytuje v tropických deštných lesích v blízkosti řek i stojatých vod. Bazilišek je aktivní přes den, kdy tráví většinu času převážně na stromech, kde dokonale splývá díky svému zelenému zbarvení s vegetací. 

Pro baziliška je charakteristická pohlavní dvojtvárnost, kdy jsou samci větší a mají výrazný kožovitý hřeben na hlavě, hřbetě a ocase. Oproti tomu mají samice na hlavě pouze jeden drobný kožovitý hřeben. Samci jsou vysoce teritoriální a brání si před rivaly svoje samice.

Bazilišek umí v případě nebezpečí rychle běžet pouze po zadních končetinách se vzpřímeným tělem. Rovnováhu při běhu udržuje pomocí dlouhého ocasu. Na krátkou vzdálenost dokáže takto běžet i po vodní hladině. Díky této schopnosti si ještěr vysloužil přezdívku Ježíšova ještěrka. Bazilišek je i výborný plavec a pod vodní hladinou dokáže vydržet bez nadechnutí až 30 min.

Samice jsou schopné takzvané partenogeneze. Pokud nejsou v okolí přítomni samci, dokáží se sami rozmnožit i bez nich a kladou neoplozená vejce. Z nich se líhnou mláďata stejného pohlaví, tedy samice. 

Dalším novým druhem, který zahrada návštěvníkům brzy představí, jsou ohrožení krokodýlovci čínští vietnamský poddruh, pro které zoo buduje nové velké paludárium v prostoru pavilonu ZooEXPO. To by mělo být hotovo nejdéle do začátku prázdnin. Do té doby pár těchto vzácných plazů zůstane v zázemí zahrady.

TZ: Zoo Liberec