Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu

Upozornění

SVÍTÍME ORAŽOVĚ, PROTOŽE JE MEZINÁRODNÍ DEN PROTI NÁSILÍ NA ŽENÁCH –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ORANGE THE WORLD | 25. 11. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 10. 12. 2024

Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Výstava obrazů v českolipské galerii Jídelna spojuje čtyři výtvarníky

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 21. 06. 2022 14:36
  • Kultura
  • Rozvoj

Sdílet článek

Setkávání. Tak se jmenuje společná výstava obrazů čtyř umělců, čtyř rozdílných osobností, které se výjimečně sejdou v jednom prostoru. Tím je Galerie Jídelna, která se nalézá v českolipském Vlastivědném muzeu a galerii. Představí práce Jany Heřmanové, Dana Váchala, Milana Pokorného a Miroslava Pangráce a potrvá do 18. září.

Právě posledně jmenovaný byl iniciátorem výstavy. Jednotlivé autory znal osobně a poté je oslovil a pospojoval do myšlenky společných výstav. „Pangrác se do muzejních prostor vrací po šesti letech, tentokrát výhradně s obrazy a navíc v doprovodu tří přátel,“ upřesnila Vlaďka Procházková, vedoucí oddělení výstav.

Přestože má každý z výtvarníků svůj naprosto osobitý rukopis a své samostatné výstavy, jednou za čas si najdou chvíli vystavovat společně a tím uvést svá díla do vzájemného dialogu.

„Společné výstavy několika výtvarníků bývají zajímavé pro srovnání výtvarného rukopisu, technik i ztvárňovaných témat. Právě takovou možnost nabídne výstava Setkávání. Už z názvu je jasné, že vystavující výtvarníky pojí nejen svět výtvarného umění, ale také osobní blízkost,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Jana Heřmanová se narodila v roce 1970 v Liberci. Po studiu oděvního výtvarnictví strávila dva roky studia na Technické univerzitě v Liberci a nakonec si dokončila vzdělání na Masarykově univerzitě jako arteterapeut. Základy kresby a malby se učila pod vedením Jiřího Látala, ředitele Vyšší odborné školy restaurování v Litomyšli. Maluje převážně olejomalby, ráda však pracuje i s jinými technikami malby, kresby, grafiky a malby na hedvábí. Její obrazy jsou víceméně realistické, využívá však i symbolismus a jako arteterapeut se snaží pracovat s prožitkem a výtvarně jej zaznamenat. Kromě malby se aktivně věnuje práci se sklem – umělecké vitráži a také vlastní volné keramické tvorbě.

Miroslav Pangrác se narodil roku 1967 v Praze. Od útlého věku získával zkušenosti v ateliéru svého otce, akademického sochaře, a v ateliérech rodinných přátel malířů a sochařů. Dnes pracuje v poklidu svého malého žižkovského ateliéru. Hledá skrytou krásu ve tvarech a symbolech ve spojení s barevným souzněním. Jeho primární malířskou technikou je malba akrylem a olejem, jak na kartonu, tak i na rozměrných plátnech, maluje v cyklech.

Daniel Váchal se narodil v roce 1969 v Ústí nad Labem. V současné době se kromě volné výtvarné tvorby věnuje tvorbě a malbě vitráží, historické vitráže také restauruje. Žije a tvoří v Kamenickém Šenově. Má rád velký formát a do svých maleb stylizuje biblické i světské děje a postavy. Inspiraci čerpá z mytologie, náboženství, historie, běžných životních situací a osobních prožitků, ale také z podvědomí, snů a duchovních vizí.

Milan Pokorný se narodil roku 1959. Nyní žije a maluje v Radimovicích u Želče v jižních Čechách. Vzdělání v oborech výtvarných se mu dostalo od docenta Jaroslava Kříže a odborného asistenta Rudolfa Riedlbaucha v Ústavu výtvarné tvorby Fakulty architektury ČVUT v Praze. Další náhled i orientaci získával od Jiřího Ševčíka a Rostislava Šváchy.
Námětová různost obrazů ukazuje na autorovo pozorovatelské založení. Setkat se na nich lze s osobitou krajinou, s figurou, také s filozofickým zamyšlením nad lidským údělem, povahou a vztahy, ale i s náboženskými a celkově mezilidskými vztahy.


 

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky