Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Výstava na kraji představí hraběcí obory v Jizerských horách

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 03. 01. 2020 00:00
  • Životní prostředí

Sdílet článek

Tisíce malých, letitých kamenných menhirů se vypínají v hlubokých lesích Jizerských hor. Jsou pozůstatky někdejších hraběcích obor, v nichž se chovala zvěř. V rámci cyklu Rok Gallasů a Clam-Gallasů připravilo liberecké pracoviště Národního památkového ústavu výstavu s názvem Hraběcí obory — odkaz Clam-Gallasů v krajině Jizerských hor.

Její vernisáž se uskuteční v pondělí 6. ledna v 16 hodin ve vstupním vestibulu Krajského úřadu Libereckého kraje a k vidění bude do konce měsíce.

„Clam-Gallasovské obory jsou pozoruhodnou památkou, která dokumentuje přístup šlechtického rodu Clam-Gallasů k hospodaření v lesích, ale také um a zručnost jejich stavitelů. Pohybovali se v nelehkém horském terénu a neměli k dispozici prostředky, které máme dnes. Přesto dokázali vybudovat velkolepé dílo,“ uvedla Květa Vinklátová, krajská radní pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

Výstava, jež se s úspěchem představila vloni v klášteře v Hejnicích, seznámí s dvěma oborami založenými Eduardem Bedřichem Clam-Gallasem, a to starší Velkou a mladší Heřmanickou, též někdy označovanou jako Nová obora. Spolu s expozicí se zrodila i kniha. Podepsal se pod ni autorský kolektiv tvořený Renatou Tišerovou, René Bělohradským a Markétou Kavkovou.

„Vážím si práce badatelů, jejímž výsledkem je dobře zpracovaná monografie. Díky ní se lidé dozvědí leccos pozoruhodného o této zajímavosti našeho regionu,“ řekl Jiří Löffelmann, krajský radní pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova, jenž nad výstavou převzal záštitu.

Představí historii obor a další souvislosti a nechybějí v ní historické i současné fotografie včetně přiložené mapy. Lze ji zakoupit v e-shopu Národního památkového ústavu.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky