Stejně mrtvých jako dnů v roce. Příběh 365 vyhaslých životů si v Rovensku připomněl hejtman Martin Půta

Píše se 10. květen roku 1945. Slaví se konec války. V Rovensku pod Troskami se však schyluje k tragédii. Euforii z vítězství náhle přerušuje střelba. Za místní školou ruští vojáci bez rozsudku popravují v té době nenáviděné Němce. Jde o zhruba dvacet příslušníků SS. Ostatní civilisté přesouvající se po kapitulaci Německa přes Rovensko na své původní území mezitím čekají na rozkaz k odchodu.

Jeden z na smrt odsouzených „esesáků“ utíká. Nešťastnou náhodou či úmyslně (to už se dnes nedovíme) zastřelí ruského vysokého důstojníka. A pak, v duchu nesmyslného hesla „Vy nám velitele, my vás zastřelíme všechny“, se strhne zběsilá střelba. Celkový výsledek – 365 vyhaslých životů. Přežívá jen sedm žen. Hasiči umývají zkrvavenou ulici. Až do devadesátých let 20. století se o události příliš nemluví…

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta do Rovenska pod Troskami přijel v den výročí uctít památku všech obětí tohoto masakru. Se starostkou Jiřinou Bláhovou položil květinu u malého pomníku za školou, aby si společně připomenuli tento smutný příběh.

„Neměli bychom události z konce druhé světové války končit 8. květnem a tvářit se, že tím skončilo všechno špatné. Je dobře, že žijeme v době, kdy se o podobných věcech nemusí mlčet,“ vysvětlil hejtman Martin Půta.

Zda v osudný květnový den došlo v Rovensku k masové vraždě či válečnému zločinu se zřejmě ještě budou vést spory. „Z dnešního pohledu už nesmíme rozlišovat, zda oběť je Němec, Čech či Rus. Důležité je poukázat na nesmyslnost téhle hromadné vraždy a obecně organizovaného násilí mezi lidmi. Především z tohoto důvodu jsem dnes s paní starostkou přišel uctít památku všech dětí, žen a mužů, kteří v tento tragický den přišli o svůj život hlavně kvůli jazyku, kterým mluvili,“ uzavřel Půta.