Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Stát opomíjí železniční tratě v Libereckém kraji

Mgr. Langer Jiří

  • 26. 11. 2010 14:48
  • Školství

Sdílet článek

 

Liberecký kraj je bílým místem na mapě investic do železniční infrastruktury. A bílým místem zůstane! To vzkazuje vláda prostřednictvím schváleného rozpočtu SFDI na rok 2011 s výhledem do roku 2013. V minulých letech byly investice státu do železnice v Libereckém kraji 15 x nižší, než by podle počtu obyvatel odpovídalo průměru z ostatních regionů. A od roku 2010 ordinuje Ministerstvo dopravy Libereckému kraji v každoročním rozpočtu dokonce nulu!

 

Ročně stát investuje do železnic zhruba 25 - 30 miliard korun. V kontrastu s tím se v letech 2005 - 2010 na území Libereckého kraje proinvestovalo jen 615 milionů Kč.

"V oblasti železnice si připadáme, jako bychom ani nebyli součástí České republiky. Za situaci je odpovědné Ministerstvo dopravy. Na naše časté apely však dostáváme jen vyhýbavé odpovědi," popisuje obvyklý průběh komunikace s ministerstvem Martin Sepp (ČSSD), náměstek hejtmana pro resort dopravy. Situace je dále neudržitelná, lidé přestávají vlakem jezdit, zboží se přepravuje raději po silnici. Na většině úseků se jezdí rychlostí jako před více než sto lety, kdy byly tratě postaveny. Ale často je rychlost ještě nižší. Například od léta musí vlaky jezdit přes některé přejezdy v Proseči nad Nisou jen dvacetikilometrovou rychlostí. Trať Liberec - Tanvald je přitom páteřní spojnicí, denně tu projede téměř 4 tisíce cestujících.

 

"Jako objednatel regionální dopravy jsme již udělali pro rozvoj železnice maximum", pokračuje Sepp. "Ve spolupráci se SŽDC,s.o. jsme v minulých letech připravili kvalitní koncept obsluhy celé aglomerace."

Cestující by měly vozit z Liberce do Tanvaldu moderní, nízkopodlažní vozy ve třicetiminutovém intervalu.

"Náš úkol byl zajistit nové vlaky. Takové, které by i v kopcovitém terénu zvládly rychlou obsluhu velkého množství zastávek. Technické požadavky, které jsme na nové vozy stanovili, byly velmi přísné. Proto jsme ve výběrovém řízení na dopravce získali motoráky od švýcarského výrobce. Pro naše tratě to jsou nejlepší a nejvýkonnější vozy, které jsou v současné době na trhu. Z továrny budou dodané v prosinci 2011."

 

Starostí SŽDC, s.o. je provést opravu chátrající tratě tak, aby bylo možné novými vozy jezdit každých 30 minut a stíhat tak návaznosti na ostatní vlaky a autobusy v přestupních stanicích. "Požadovali jsme po SŽDC, s.o. i zvýšené perony, aby do vlaku snadno najel cestující s vozíkem nebo s kočárkem. Navíc ve spolupráci s obcemi budujeme i nové zastávky a přestupní terminály," dokládá přispění dalších partnerů Pavel Blažek ze společnosti KORID LK, která nový koncept dopravy a výběrové řízení na vlaky pro Liberecký kraj připravila.

 

"Na Ministerstvu dopravy dobře vědí, jaké úsilí vynaložil Liberecký kraj k tomu, aby vlaky konečně nabídly cestujícím kvalitní službu. Proto věřím, že vláda nalezne prostředky alespoň na takovou prioritu, jakou je oprava naší páteřní tratě z Liberce do Tanvaldu.

Pro případ, že by k opravě trati nedošlo, necháváme u společnosti KORID LK posoudit, zda by nebylo zatím lepší přepravovat cestující raději kloubovými autobusy," doplnil Martin Sepp.


Investiční prostředky do železniční infrastruktury

v jednotlivých krajích v letech 2005 - 2013

(výtah z plánů SFDI)

 

 

Celkem

2005 - 2013

Kraje

Kč [mil.]

%

Celkem

235 853,0

 

Liberecký

614,7

0,3%

Ústecký

3 488,3

1,5%

Karlovarský

7 204,1

3,1%

Plzeňský

24 801,5

10,5%

Jihočeský

19 953,1

8,5%

Středočeský

19 989,9

8,5%

Praha

32 826,8

13,9%

Pardubický

6 472,8

2,7%

Královehradecký

795,7

0,3%

Vysočina

862,3

0,4%

Jihomoravský

9 922,3

4,2%

Olomoucký

18 827,0

8,0%

Zlínský

4 783,1

2,0%

Moravskoslezský

20 019,8

8,5%

Bez územní alokace

65 295,1

27,7%

 

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky