Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři

Mgr. Filip Trdla

tiskový mluvčí kraje a krajského úřadu

  • 18. 11. 2020 13:24
  • Rozvoj

Sdílet článek

Ačkoliv se dolní centrum Liberce pyšní především současnou architekturou, přesto se zde dodnes, v bezprostřední blízkosti moderních výškových budov, na pravém břehu řeky Nisy dochoval svědek starých časů a jedna z unikátních ukázek lidové architektury – Šolcův dům. Dlouhá léta v něm sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.

„Liberečané pochopitelně tento dům znají. Návštěvníky města však zpravidla ale překvapí a často se diví, že na tomto místě stojí osamoceně jediný roubený dům,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Dům si na vyvýšeném břehu Lužické Nisy nechal postavit v roce 1774 obchodník s plátnem Hans Friedrich Scholz. Objekt je typologicky obdobou sklářských či faktorských domů v oblasti Šluknovska a Novoborska.

Je celý ze dřeva, roubený, v přízemí s vyřezávanými obloukovými podstávkami. Zajímavostí je složitá konstrukce krovu, která je zesílená tak, aby odolala velkému zatížení uskladněných látek. Na jednom z trámů se nachází letopočet 1771. Během let budova vystřídala řadu majitelů, známá je například rodina Tschörnerů, kteří byli majitelé továrny na sukna.

Po řadě demolic v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století roubenka zůstala z celého bloku osídlení jako jediná osamocená stavba v nově vzniklém parku. Do dnešních dnů je tak zajímavým dokladem dovednosti podještědských tesařů z konce 18. století.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky