Otevírací doba Krajského úřadu Libereckého kraje během svátků: 23. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 27. 12. 2024 – pátek – úřad uzavřen, 30. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 31. 12. 2024 – úterý – úřad otevřen pro veřejnost do 12:00 hodin
Průzkum na pozemku pro budoucí sídlo záchranky odkryl zbytky lágru
- 09. 11. 2020 17:18
- Kultura
Krajské operační středisko Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje má vzniknout nedaleko lomu v zatáčce Kunratické ulice v Liberci. Před jeho vybudováním toto místo obsadili archeologové, aby provedli jeho odborný průzkum. Pozemek má pohnutou historii; za druhé světové války zde stával koncentrační tábor pro Romy, později lágr pro válečné zajatce. Na průzkum poskytl dotaci ve výši 424.600 korun Liberecký kraj.
„Bylo nutné postupovat při průzkumu s odpovídající pietou. O stavbě sídla záchranky jsem proto hovořila i se zástupci Romských iniciativ. Toto místo nyní poslouží záchraně lidských životů, což v sobě nese zajímavou symboliku. Součástí projektu bude i připomínka zdejší tragické historie,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Výzkum pozemku, kde se nyní nalézá autobazar a vjezd do lomu firmy Ligranit, provedlo archeologické oddělení Severočeského muzea v Liberci pod vedením Petra Brestovanského. Celkem zde odborníci prokopali více než 200 metrů sond. „Za nejvýznamnější považuji odkrytí cihelných podlah a základů domu v severozápadní části zkoumané plochy. Archivní prameny potvrdily, že se jedná o základy baráku bývalého romského koncentračního tábora z let 1941 až 1943. Poté se až do konce války tábor využíval pro internaci francouzských vojenských zajatců,“ popsal výsledek bádání archeolog Petr Brestovanský.
Cihlové podlahy a zbytky obvodového zdiva jsou v dobrém stavu a nacházejí se 1,2 metru pod povrchem, přičemž ve směru na jihozápad se dále zahlubují i více než 3 metry pod zem. Celkové rozměry jsou 35,3 metru x 9,7 metru s přístavbou do tvaru T o rozměrech 10 metrů x 8,9 metru. Přístavba byla o 60 centimetrů výše nad plochou dlouhého baráku. I přes to, že v nedávné minulosti byla část základů necitlivě poničena výkopy pro parovod, hodnotí archeologové objev jako významný a pro dané období jako unikátní.
Z archivních pramenů vyplývá, že zatáčka cesty na Kunratice na tomto místě existovala již v 1. polovině 19. století. Zastavěné území zde až do období druhé světové války neexistovalo. Ve druhé polovině minulého století se sem začal svážet komunální odpad, zbytky panelů a železné konstrukce ze stavby nedalekého sídliště.
Další aktuality
Memorandum o Ještědu otevírá kraji možnost koupě objektu. Doba k jednání s Českými Radiokomunikacemi se prodlouží
- 11. 12. 2024
- Kultura
- Majetek a investice