Po stopách řemesel v kraji: kvalita z kůže vydrží po generace

Mezi nejstarší řemesla se řadí zpracování kůže neboli kožedělnictví. Již od nepaměti se využívala kůže zvířat k odívání, stavbě příbytků nebo k ochraně před přírodními živly. Tradice se drží dodnes a o výrobky z kůže je stále zájem.

Ve zdejším regionu se zpracováním kůže a ruční produkcí výrobků z ní zabývá řemeslník, který je nositelem titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje — Arnošt Möller. Vyrábí brašny, kabely, batohy, pouzdra, peněženky, kasírky, obaly, opasky i galanterii. Zároveň je schopen individuálně vyhovět specifickým přáním zákazníků.

„Výrobky, které vycházejí z jeho dílny, se vyznačují kvalitou materiálu i zpracování. Pokud se o ně bude majitel dobře starat, mohou sloužit nejen jemu, ale třeba i dalším generacím,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Samotná kůže je v surovém stavu nepoužitelná. Lidé proto časem objevili způsoby, jak ji zpracovat tak, aby měla lepší vlastnosti a dala se tak využít na výrobu bot nebo oděvů. Proces jejího zpracování se nazývá činění a jeho cílem je to, aby se z kůže odstranila sůl, tuk a chlupy a aby změkla.

Způsobů činění je více a informace o nich se objevují už na pergamenech z období Starého Egypta. Revoluci v tomto procesu přinesl objev Frederika Knappa, který představil možnost činění kůže pomocí sulfátu chrómu. Důležité je i takzvané uzení kůže, které slouží k tomu, aby se kůže pomalu rozkládala a uchovala si své vlastnosti.