Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Pašerácká cyklotrasa provede Hrádeckem i Frýdlantskem

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 20. 07. 2023 08:54
  • Cestovní ruch
  • Rozvoj

Sdílet článek

Česko-německým příhraničím vede trasa Pašerácké cyklostezky, která představuje zajímavosti Hrádecka a Frýdlantska. Na čtyřiceti kilometrech nabízí mimo jiné pozoruhodná zastavení naučné stezky, zaměřená na historii kraje a života v něm, přírodní zajímavosti i ochranu životního prostředí, přírody a krajiny. Na německé straně lze navázat na značené turistické cesty a naučnou stezku Po stopách hornictví.

Z německé obce Hartau neboli Hartava vede cesta přes česko-německé hranice do Hrádku nad Nisou, odtamtud do Oldřichova na Hranicích a dále do Uhelné. Přes Horní Vítkov pak trasa míří do Albrechtic u Frýdlantu a severním směrem přes Heřmanice, Kunratice a Višňovou do  Filipovky a k česko-polským hranicímu u Andělky.

„Frýdlantsko a Hrádecko, včetně přesahu k německým sousedům, to jsou lákavé oblasti i pro cykloturisty. Zajímavým terénem a mimo jiné tím, že se milovníci cyklistiky vyhnou zástupům podobně naladěných turistů,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Hartava

Hartava leží na úpatí Přírodního parku Žitavské hory a je částí města Žitava. Pamětihodností a znakem města je vodovodní domek zvaný Röhrhäusel z roku 1726, který zásoboval až do 19. století Žitavu vodou.

Kristýna

Rekreační areál s koupáním a možností sportovního vyžití v zatopeném bývalém lomu na lignit jen kousek od hranice.

Hrádek nad Nisou

Město leží na okraji Lužických hor v Žitavské pánvi na Trojmezí Čech, Německa a Polska. Hrádek je pokládán za nejstarší osídlené místo v údolí Nisy. Již v 10. století zde žily slovanské lužicko-srbské kmeny. Nachází se zde kostel sv. Bartoloměje z 18. století, Chrám Pokoje v novogotickém stylu z let 1900 až 1901, středověká studna a také multifunkční centrum Brána Trojzemí, ve kterém jsou mimo jiné vystaveny ostatky takzvaného hrádeckého vampýra, muže záhadně pohřbeného ve 14. století.

Uhelná

Menší vesnice založena roku 1720 pro řemeslníky vyrábějící dřevěné uhlí, dnes součást města Hrádek nad Nisou. Leží na kopci Vřesový vrch přímo na hranici s Polskem. Stojí zde několik původních domů, nejzajímavější je hrázděný dům číslo 4. V jeho sousedství vyrostl hrázděný dům ještě jeden, tentokrát nový a moderní. Ozdobou obce je zrenovovaná kaple Panny Marie Pomocné, která unikla zkáze. Celou osadu zdobí lipová stromořadí. Mezi místní zajímavosti patří i nedaleký větrný mlýn přestavěný na penzion či pískovcový lom.

Lysý vrch

Lysý vrch se nachází v jihozápadním podhůří Jizerských hor v místě přechodu k žitavské pánvi. Na východním svahu v roce 1830 postavil Eduardem Zücklerem větrný mlýn, který byl poničen Prusy během prusko-rakouské války v roce 1866. Dodnes se dochovalo pouze torzo, přibyly větrné elektrárny.

Heřmanice

Prastará lenní ves je známá již od 14. století, založena byla v roce 1375. Název obce Heřmanice se vyvinul z původního názvu – ves lidí Hermanových. V obci se dochovalo mnoho domů stavěných hornolužickou hrázděnou lidovou architekturou. K přírodním zajímavostem patří bývalý čedičový lom. Vyhledávanou raritou je přírodní památka Kodešova skála. Skála z černého čediče vytváří efekt zvaný varhany – pětihranné sloupky jsou poskládány jeden vedle druhého. V blízkosti obce stojí nová dřevěná rozhledna, známý je i sklářský ateliér.

Višňová

Obec se rozkládá se v lukách okolo říčky Smědé, je pro ni charakteristická velmi malá nadmořská výška, okolo 250 metrů nad mořem. Poprvé byla zmiňovaná kolem roku 1334 a až do počátku 18. století byla v majetku lenních pánů podléhajících majitelům frýdlantského panství. Přímo z obce pocházel rod Weigsdorfů, podle kterých se obec až do roku 1945 nazývala. Zajímavostí je soubor hornolužické architektury z 18. a 19. století. Západně od vsi je bizarní skalní skupina Pohanské kameny. V obci Andělka, která spadá pod Višňovou, je kostel sv. Anny z konce 18. století, ve kterém se pořádají koncerty a je zároveň poutním místem. Hned u kostela se nachází jeden ze čtyř smírčích křížů na Frýdlantsku.

Přírodní rezervace Meandry Smědé

Krajinářsky hodnotné území údolní nivy řeky Smědé s vyvíjejícími se meandry a slepými rameny a štěrkopískovými náplavy. Spolu s přilehlým rybníkem Dubákem je hnízdištěm vzácných druhů ptáků.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky