Oblastní galerie v Liberci chystá tři vernisáže zajímavých výstav v jeden den
- 26. 02. 2015 14:48
- Rozvoj
Milovníci výtvarného umění si přijdou ve čtvrtek 5. března skutečně na své. V 17 hodin se v Oblastní galerii v Liberci pod záštitou Libereckého kraje postupně uskuteční tři vernisáže výstav - Anna a Eva Mastníkovy (Animace/Ilustrace), Ladislav Postupa (Výběr z fotografické tvorby) a Ve válce múzy mlčí (Obrazy 2. světové války).
Výstavy zahájí statutární náměstkyně hejtmana LK Hana Maierová.
- Anna a Eva Mastníkovy - Animace / Ilustrace
Výstava dvou ilustrátorek – matky a dcery. Matka Eva se soustředí na ilustraci knih pro děti v návaznosti na nejlepší českou tradici, dcera Anna spíše na animovaný film a vlastnoručně dělané loutky, hračky či šperky.
Členky rodiny s uměleckými kořeny rozkročená mezi Turnov a Prahu zastupují polohu ilustrace, v níž hraje prim lineární kresba, figurace a zejména vtip.
Eva Mastníková spolupracuje nejčastěji s nakladatelstvím Albatros. Autorka ilustrací k řadě knížek zejména pro nejmenší čtenáře. Z těch čtenářsky nejúspěšnějších jmenujme sérii příběhů o Aničce spisovatelky Ivany Peroutkové nebo např. knížku o klukovi, který žije s postiženým dědečkem s názvem Lentilka pro dědu Edu. V OGL vystavovala svoje práce v první polovině 90. let a dnes se vrací ve společnosti své dcery Anny. Ta je bravurní kreslířka, která svoje figury s oblibou animuje (absolvovala animaci na VŠUP) a vytvořila už celou řadu krátkometrážních filmů pro děti i dospělé. Zatím převážně pracuje na autorských knihách a pro komerční nakladatelství jen ojediněle.
Výstava dvou ilustrátorek – matky a dcery. Matka Eva se soustředí na ilustraci knih pro děti v návaznosti na nejlepší českou tradici, dcera Anna spíše na animovaný film a vlastnoručně dělané loutky, hračky či šperky. Členky rodiny s uměleckými kořeny rozkročená mezi Turnov a Prahu zastupují polohu ilustrace, v níž hraje prim lineární kresba, figurace a zejména vtip. Do 7. 6. 2015.
2. Ve válce múzy mlčí - Obrazy 2. světové války ze sbírek Oblastní galerie Liberec
Při příležitosti 70. výročí konce 2. světové války a osvobození bude prezentována část sbírkového fondu galerie s vazbou ke 2. světové válce, jejím osudovým momentům a konci. Tento výběr z prostorových důvodů nemůže být vystaven ve stálé expozici, přesto se jedná o stěžejní díla utvářející kánon českých dějin umění, jež návštěvníci v expozici postrádají.
Jedná se o uzavřený konvolut obrazů s jasně vymezenou tematikou a jasným časovým rozsahem, který bude doplněn o vybraná díla z podsbírky plastiky a kresby a grafiky. Představena budou jak již známá díla reflektující osvobození, např. Popelec II Františka Muziky z jara 1945, tak díla, která vznikla v době válečné a připomínají její dobu (Václav Zykmund, Rozhovor, 1944; výběr z děl zastoupených ve sbírce od Alexe Berana, Aloise Wachsmana, Josefa Lieslera a dalších). Prolog pak budou tvořit díla z roku 1937, která odkazují na občanskou válku ve Španělsku (Cyprián Majerník, Španělský motiv, (1937); Pravoslav Kotík, Válka, 1938 Do 7. 6. 2015
- Fotograf Ladislav Postupa - výběr z tvorby
Ladislav Postupa byl několikrát zařazen mezi fotografy světového významu, jeho práce byla prezentována na mnoha skupinových i samostatných výstavách nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Svými díly je zastoupen v předních českých i světových sbírkách. Výstava připomene nejdůležitější díla Ladislava Postupy, která vznikla od šedesátých let 20. století až do současnosti.
Ladislav Postupa se narodil v roce 1929 v Náchodě, po absolvování Vyšší průmyslové školy stavební v Liberci pracoval jako projektant. První fotografie uveřejnil v roce 1959. V roce 1962 se spolupodílel na založení Studia výtvarné fotografie v Liberci. V tomto období se prezentoval tvorbou, která souzněla s oblibou strukturalismu v soudobém výtvarném umění, ale i se surrealismem a dadaismem. Zejména dadaistický přístup k tvorbě, používání „nalezených objektů“, vyjmutí věci z jejího obvyklého kontextu a její následné vložení do kontextu zcela nového a nečekaného přinesly Ladislavu Postupovi všeobecné uznání a zařadily jej mezi takové tvůrce, jako byla Emila Medková a Vilém Reichmann.
V 70. letech uplatňoval fotografii ve společenských interiérech s využitím svého patentu na povrchovou úpravu fotografií. (Patent umožňuje fotografický obraz ustálit na deskách s povrchovou konzervační a antireflexní úpravou. Fotografie tak může být využita jako nástěnný obraz.) Další realizovaný patent souvisel s aplikací fotografie v nábytkovém designu. Poté se Ladislav Postupa zabýval svéráznou kategorií fotografické grafiky, která zdůrazňovala grafické vyznění díla. V posledních desetiletích se opět vrátil k surrealismem ovlivněné tvorbě, v níž kombinuje několik záběrů do nových obrazů nebo vkládá izolovaným předmětům symbolický význam. Tento význam často nese existenciální podtext a zdůrazňuje filozofické zaměření díla, klíčem k jeho porozumění se stává stručný název. Zvláštní napětí mezi názvem a dílem, hledání znakovosti a shrnujícího vyjádření způsobuje, že se práce Ladislava Postupy stávají rozpoznatelné na první pohled.
„Proč jsou hodiny prasklé?“ „Protože je marné zastavit čas.“ Do 26. 4. 2015
.jpg)