Občané města a kraje si připomněli konec II. světové války a uctili památku obětí fašismu

U příležitosti státního svátku Dne osvobození od fašismu 1945 dnes tradičně uspořádalo Statutární město Liberec, jehož zastupovali primátorka Martina Rosenbergová a její náměstci Jiří Šolc a Kamil Jan Svoboda, na  vojenském hřbitově v Liberci - Ruprechticích   pietní akt k uctění památky padlých v II. světové válce.

Poté se konal u památníku na Štefánikově náměstí vzpomínkový akt obětem fašismu. O odboji  československého lidu zde promluvil Jaroslav Pažout, vedoucí katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.

„V odborné literatuře se někdy setkáváme s označením Čechů jako národa zbabělců, kvůli údajně nedostatečnému odboji proti okupaci. Podle Adolfa Hitlera byli Češi národem cyklistů – tedy lidí, kteří se nahoře hrbí a dole šlapou. Avšak podle mého názoru tato paušalizující tvrzení neodpovídají realitě. Stejně jako v jiný tehdy nacisty obsazených zemních, také u nás řada lidí v menší či větší míře kolaborovala. Tisíce našich občanů ale nasadily a často i položily své životy v boji za obnovu svobodného Československa, ať už v zahraničních vojenských jednotkách nebo na domácí frontě,“ řekl mimo jiné ve svém proslovu Jaroslav Pažout..

Za Liberecký kraj se obou pietních aktů k 68. výročí konce války zúčastnili hejtman LK Martin Půta a jeho náměstek  Josef Jadrný. Mezi hosty byli také zástupci 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany včele s velitelem, plukovník gšt. Radkem Černým, dále z Krajského vojenského velitelství Liberec a jeho ředitel plukovník Josef Kulovaný, Sdružení válečných veteránů, Svazu nuceně nasazených, Sokolské župy Ještědské, Českého svazu bojovníků za svobodu, Svazu Němců, České Besedy, Židovské obce, Junáka – svazu skautů a skautek ČR, Konfederace politických vězňů, Liberecké vlastivědy, Československé legionářské, Československé obce legionářské – Liberecký kra zastoupené předsedou Josefem Bujňákem, členem vedení ČsOL Františkem Gáborem, hrdiny od Tobruku – brig. generálem Stanislavem Hněličkou, a od Dukly - Vasilem Olahem a Alexandrem Hronem. Nechyběli členové Územní organizace Vojenského sdružení rehabilitovaných Liberec, Rady starších při Komunitním středisku a zástupci pro národnostní menšiny při Komunitním středisku Kontakt, poslanci, představitelé stran a hnutí a obyvatelé Liberce a okolí.

Mezi mnoha jinými se oslav zúčastnil také devadesátiletý František Hercl, odbojář, který byl v průběhu války zatčen, prošel mnoha káznicemi a koncentračními tábory, mimo jiné i Terezínem.. Bývalý profesor matematiky na Střední průmyslové škole strojní a elektrotechnické v Liberci je stále činný ve Svazu bojovníků za svobodu. .

"Přišel jsem vzpomenout na své kamarády, kteří zahynuli. Já sám jsem měl velké štěstí, a unikl smrti jen o kousek. Ke konci války  nás totiž Němci hnali do Dachau, ale naštěstí nás 1. května osvobodila americká armáda," připomněl si v průběhu libereckých oslav ukončení II. světové války František Hercl, který stejně jako ostatní za zvuku vojenské večerky v podání žáka ZUŠ Karla Těmína prošel uličkou cti, která je součástí Památníku bojovníkům a obětem za svobodu vlasti na Štefánikově náměstí před libereckými kasárnami.

Státní hymnu České republiky přednesly Pavlína Cvejnová, a Veronika Kaiserová ze ZUŠ Liberec.