Nejstarší kantoři SPŠSE Liberec František Hercl a Boženka Krpatová oslavili ve zdraví jubileum

Recept, jak oslavit jubilejní 90. narozeniny svých bývalých kantorů, předvedla 7. listopadu Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola Liberec sídlící na Masarykově ulici.

Je jednoduchý. Na počest svých dvou bývalých vyučujících, kteří zde celý život ve svém oboru působili, češtinářku Boženku Krpatovou a matikáře Františka Hercla, shodou okolností se oba narodili ve stejný den před devadesáti lety (8. 11. 1922!!!), svolalo vedení školy všechny své „důchodce“ na oslavu jejich narozenin. K oslavě narozenin se přidali i jejich mladší kolegové – tělocvikář Jiří Mlejnek (80 let), strojař Jiří Urbánek a dílenský mistr Jan Jirků (oba 75 let), chemikářka, dvojnásobná vítězka Jizerské padesátky na lyžích v letech 1973 a 1974 Eva Novotná  a matikářka  Jarmila Michnová, František Kyrš (všichni70), strojaři Jindřich Zápotocký, Milan Klejch a Josef Jurek, tělocvikář Jaroslav Rozkovec (všichni 65).

 Rok 2012 byl rokem kulatých či půlkulatých výročí,“ s úsměvem konstatoval ředitel školy Josef Šorm, který mimochodem oslavil letos šedesátku, stejně jako další z bývalých učitelů  - tělocvikář Jiří Langer.

František Hercl učil na SPŠSE od 1. 9. 1960 do 30. 6. 1996, byl zástupcem ředitele od 1. 9. 1966 do 1. 9. 1968, Boženka Krpatová nastoupila v roce 1955 a svou pedagogickou činnost na škole ukončila 30. 6. 1983.

Ve sborovně školy se sešlo přes 50 gratulantů, mezi nimi i bývalý ředitel Adolf Skopový, legendární tělocvikářka Alena Váňová, češtináři Karel Dlabola, Jana Svobodová a Eva Jiříčková, dílenský učitel Zdeněk Šubr, silnoproudař Miroslav Vogner, strojaři Pavel Kirschner a Karel Růžička a řada dalších pamětníků

„Nekonalo se ovšem žádné „pití ani jídlo“, jen malé občerstvení, ale zato upřímného veselí a blahopřání, i ve verších, ze shledání s kolegy, mnohdy po mnoha desetiletích, bylo nelíčené a radostné a trvalo po ony celé dvě hodiny,“ prozradil ředitel s tím, že si všichni navzájem oživili vzpomínky na veselé i dojemné příhody jednotlivců, trefně a taktně pronášené.

Úsměv provázel nejen oslavence, ale celý veliký nejen seniorský kolektiv, už aspoň z radosti, že ještě žijí, že jim ještě devadesát není!

Komu poděkovat? Nejen vedení školy, ale i všem organizátorům včele s Evou Procházkovou a Vladimírou Hoření za jejich výjimečnou akci, která potěšila všechny přítomné, a dokázala, že vzájemná úcta a tolerance ještě žijí!

Konají se podobné akce pro seniory i jinde? Takové, aby zahřály srdce a potěšila i pohladila duši?  I o tom se diskutovalo.

Bylo to setkání upřímné a noblesní, pro oslavence až dojemné a nezapomenutelné. Řediteli Josefu Šormovi a současným učitelům pak díky za přípravu, gratulace  i za dárky!