Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu

Upozornění

Otevírací doba Krajského úřadu Libereckého kraje během svátků: 23. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 27. 12. 2024 – pátek – úřad uzavřen, 30. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 31. 12. 2024 – úterý – úřad otevřen pro veřejnost do 12:00 hodin

Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Mlynář hnojem fotbal nezničil. Plavy si připomínají sto let kopané

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 11. 09. 2023 12:17
  • Školství

Sdílet článek

Dvě branky a před nimi dvě kupy hnoje. Psal se rok 1933 a mlynář Bachtík na fotbalové hřiště v Plavech je navezl mlynář Bachtík. S fotbalovým klubem se totiž nedomluvil na propachtování louky a spor vyřešil velmi svérázně. Chlévskou mrvou znemožnil odehrání mistrovského utkání. Plavský SK místo oslav 10. výročí založení musel znovu hledat v krásném, ale úzkém údolí řeky Kamenice nové místo, kde by mohl trénovat a hrát své zápasy.

V roce 1923, kdy se fotbalový klub zrodil na schůzi v hostinci U Tomšů, našel útočiště na Ostrově, travnatém pozemku v majetku firmy Liebieg. FK žil z příjmů z tanečních zábav či z drobných darů mecenášů. První dekáda však byla plná zvratů a bojů o přežití, což vyvrcholilo Bachtíkovou hnojovou válkou.

„Naštěstí se našli čtyři majitelé louky V Hliňáku, sedlák Stanislav Morávek, hospodský Morávek, sedlák Prousek a továrník z plavské textilky František Brůna,“ říká Věra Mužíčková, bývalá plavská starostka a vnučka sedláka Stanislava Morávka, jež vyrůstala ve stavení přímo nad hřištěm. „Pronajali fotbalistům své pozemky pod vysokou strání u železniční tratě, kde začalo vznikat nové hřiště.“

Na louce se dokonce rozkládala mokřina s rybníčkem. Dělníci ho museli zavézt. Peníze na výstavbu hřiště poskytl tovární František Brůna, zapálený sokol a mecenáš tělovýchovy v Plavech, díky němuž vyrostla ve dvacátých letech za pouhý rok nádherná sokolovna. SK Plavy otevřel nové hřiště v létě 1934. Premiérou se stalo derby s FK Velké Hamry s výsledkem 2:3. V sezóně 1934/35 hrálo v Plavech áčko 1. B třídu slavné Pelikánovy mladoboleslavské župy a dokázalo porazit Novou Paku, Rapid Horní Růžodol nebo Velké Hamry. V Plavech bylo i béčko a staří páni.

Na hřišti V Hliňáku působí klub dodnes. V padesátých letech bohužel zanikl v Plavech dospělý fotbal, áčko se rozpadlo a prapor klub nezplihl jen díky žákům a dorostencům. V roce 1973 však na popud Vladimíra Nesvadby, jehož strýc i otec nastupovali za Plavy již před druhou světovou válkou, došlo k obnově ‚mužstva chlapů‘.

„Nebylo jednoduché dát mužstvo dohromady. Několik nás přestoupilo z Velkých Hamrů, k fotbalu se vrátili chlapi po třicítce jako Petr Brezar starší nebo Gustav Harik starší, ale třeba i vysokoškolák Láďa Stěhula,“ vzpomíná Miroslav Kudrnáč, který se po ukončení fotbalové kariéry stal předsedou celé tělovýchovné jednoty. První zápas po více než dvaceti letech zvládlo áčko ve Velkých Hamrech s místním béčkem velmi slušně, za remízu 1:1 získala bod. Sestava byla Zurčín – Novák Jaroslav, Čech Jan, Brezar Petr starší, Novák Jan – Kudrnáč, Nesvadba, Stěhula – Kuch, Svigoň, Peukert. Střídali Harik starší a Novák Petr.

Ve své třetí sezóně v okresním přeboru Plavy postoupily do krajské 1. B třídy, kde vydržely dva roky. Spadly z 8. místa kvůli nesmyslné reorganizaci soutěží. Do kraje se vrátily v roce 1986, ale pouze na rok. Po mimořádné sezóně 1988/89, kdy v jabloneckém okresním přeboru získaly 49 bodů z 52 možných a měly skóre 102:19, přišel postup do 1. B třídy. Z ní šly Plavy okamžitě do 1. A třídy. Následoval nešťastný postup, v němž sehrála svou roli i nepřízeň rozhodčích a šokující prohra favorizované Sosnové se Stráží nad Nisou v posledním kole. Stráž vyhrála venku 4:2 a udržela se na úkor Plavů.

Od sezóny 1991/92 drží Plavy 1. B třídu. Což znamená, že krajské soutěže neopustila obec s 1200 obyvateli již 34 let. Obnovení dospělé kopané v Plavech znamenalo i rozvoj stadionu v Hliňáku, obklopeného ze dvou stran mezemi porostlou krásnou zelení.

Poslední drny zmizely po velké rekonstrukci trávníku v roce 1985, v první polovině 70. let přestala jako šatny sloužit vyřazená tramvaj či plechová bouda. Vyrostly nejprve menší kabiny, v roce 1982 k nim přibyla přístavba s velkou šatnou, klubovnou, sprchami saunou a bazénkem.

Letos, kdy si fotbalový klub TJ Sokol Plavy připomene 100. výročí založení, proběhla významná obnova vnitřku kabin. Oslavy naplánované na sobotu 16. září 2023 tak proběhnou ve vylepšeném areálu, kam patří ještě tenisový a volejbalový kurt a menší hřiště s umělkou.

Dopolední program obstará turnaj pro začínající mladé fotbalisty, odpoledne připadne dospělému fotbalu. „Nejdřív nastoupí naše áčko, promíchané se starou gardou, proti týmu bývalého reprezentanta Bořka Dočkala a jeho kamarádů,“ uvádí předseda plavské tělovýchovné jednoty Martin Makovec. „Pak nastoupí naši ‚staří páni‘ proti staré gardě Jablonce, která naše oslavy využije k velkému setkání borců, kteří nastupovali za Liaz i FK Jablonec v uplynulém půlstoletí.“

Plavy zvou na sociálních sítích i v médiích všechny své bývalé hráče i fanoušky, všem se postarají o bohaté občerstvení, připraví soutěže pro děti o ceny. Pořadatelé oslav 100. výročí založení klubu věří, že jim počasí bude přát, ale počítají i s mokrou variantou a vedle hřiště postaví velké stany s posezením.

„A samozřejmě dodržíme odvěkou tradici. Před deseti lety jsme si připíjeli na minulost, současnost i budoucnost plavského fotbalu devadesáti štamprličkami zelené (peprmintový likér), stovku oslavíme samozřejmě sto štamrpličkami,“ upozorňuje Věra Mužíčková.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky