Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu

Upozornění

Otevírací doba Krajského úřadu Libereckého kraje během svátků: 23. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 27. 12. 2024 – pátek – úřad uzavřen, 30. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 31. 12. 2024 – úterý – úřad otevřen pro veřejnost do 12:00 hodin

Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Masopust začíná. Dávné tradice přiblíží na Dlaskově statku

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 05. 01. 2024 11:59
  • Kultura

Sdílet článek

Více než osm týdnů dlouhá doba radovánek, zabijaček, hostin, namlouvání, svateb, tancovaček a bálů – to je masopust, který začíná 6. ledna svátkem Tří králů. Lidé hodují, jedí, pijí a radují se. Užívají si až do únorové Popeleční středy, po níž začíná čtyřicetidenní půst, končící Velikonocemi.

Kdo by chtěl vidět, jak takové masopustní veselí dříve ve vesnicích v Pojizeří vypadalo, může vyrazit 3. února na skanzen Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova. Masopustní program tam bude k vidění od 12.00 do 15.30.

„Muzeum Českého ráje připomíná české tradice na Dlaskově statku pravidelně a podle vysoké návštěvy těchto akcí je jasné, že mají lidé o poznání těchto tradic skutečný zájem,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Název tohoto období znamená opustit maso neboli upustit od masa. Totéž znamená i karneval, vycházející z italského výrazu carnevale, tedy spojení slov carne čili maso a levare, což značí odstranit, popřípadě odložit. Mezi tradiční masopustní dobroty patří koblihy, boží milosti a koláče. Vyráběly se z bílých potravin jako jsou vejce, mouka a mléko, prý nejmilejších pochoutek dobrých duchů. Kousky upečených dobrot se pro štěstí roznášely po stavení, po zahradách, a dokonce i do polí.

Posledním dnům masopustu se v jednotlivých krajích a národopisných oblastech říká také ostatky, fašank, voračky či končiny. Na Tučný čtvrtek se podle tradice musí všichni pořádně najíst, aby dokázali postní období přečkat v plné síle. Městy a vesnicemi v Čechách i na Moravě dodnes chodí obřadní průvody masek. Kdysi maškarní průvody chodívaly vždy poslední den před začátkem půstu, tedy v úterý před Popeleční středou.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky