Luděk Vele zazpívá na kraji při vernisáži rodinné výstavy tří jubilujících umělkyň tří generací

Souborná výstava pod záštitou náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Hany Maierové nazvaná Jubilantky aneb Rodinná výstava textilní techniky umělkyň tří generací startuje 31. března v 16 hodin v sídle Krajského úřadu LK, U Jezu, v Liberci.

Sólista opery Národního divadla v Praze Luděk Vele za klavírního doprovodu Borise Joneše zazpívá Anně Makovcové (95 let, matka a babička – výtvarnice divadelních kostýmů),

Janě Kaplanové (70 let, dcera a matka - výtvarnice obrazů z paličkované krajky) a Dagmar Jelínkové (50 let, vnučka a dcera – výtvarnice s využitím textilních technik a zpracování ručního papíru) do dalších úspěšných let.

„Všechny tři spojuje rodinný soulad s uměním, přírodou a přírodními materiály. Jejich talent je spojen šikovností a přirozeným citem,“ říká gratulant Luděk Vele.

Výstava je přístupná v pracovní dny 8.00 -17.00, pondělí a středa do 18.00 hodin

Anna Makovcová byla dlouholetou vedoucí krejčovny libereckého divadla a oblíbenou divadelní kostýmní výtvarnicí. Při této činnosti vycházela z prvků historické módy a její moderní

kostýmy odpovídaly základnímu měřítku současné módy. Jako autorka je podepsána pod desítkami činoherních i operních inscenací, nejprve v Severočeském divadle Liberec, které později změnilo název na současné Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Dobrou spolupráci s ní oceňovali nejen herci, ale také výtvarníci scén, kde barevné řešení kostýmů muselo dobře vázat i na barevnost vlastní scény.

 její kostýmy byly navrhované s neobyčejným smyslem pro celkový tvar a detail.

Anna Makovcová

Vlastibořice čp. 9/33

463 44 Sychrov

Kolekce Jany Kaplanové představuje obrazy z paličkované krajky.  Zatímco grafik vede linku kresby ostrým perem na papíře, vytváří Jana Kaplanová svá paličkovaná díla kresbou nití, kdy překreslené tvary, realizované z množených nití, jsou vlastně grafikou, vytvořenou jemnými

nitěmi. Její jemnost je v konečném obraze umocněná neobyčejně přesvědčivým a umělecky vysoce náročným způsobem. Z námětů je autorce nejvlastnější příroda a divadelní prostředí. Ty představuje s uvolněnou, nespoutanou fantazií a usiluje o dekorativní stylizaci, zachovávající vždy jasnou formu obsahu.

Jana Kaplanová

Brněnská 22

460 01 Liberec 2

tel.: 484 847 483, mob. 723 371 

Dagmar Jelínková je autorkou uměleckých děl s přírodními motivy. Jejich ztvárnění je zobrazeno technikami šité a paličkované krajky, tkaní a také technikou originálního zpracování ručního papíru. Její tvůrčí myšlenka je vyjádřena svrchovanou a působivou formou, čímž zůstává i nadále živou. Autorka nás obklopuje průzračnou snovou krásou vazby nití, dynamikou jejich linií a struktur. Celá její tvorba je vážnou soustředěnou meditací, obracející se k návštěvníkům – milovníkům umění a tiše vyzývající k zamyšlení nad krásou.

Dagmar Jelínková

Vlastibořice čp. 60

463 44 Sychrov, mob. 604 664 981

Luděk Vele

Sólista Opery Národního divadla

Absolvoval pražskou konzervatoř u profesora Jaroslava Horáčka a v posledním roce studia přijal angažmá v liberecké opeře. Oblastní scéna mu umožnila rychle umělecky vyzrát a v krátké době zde vytvořil řadu rolí českého i světového repertoáru – Smetanův Lutobor (Libuše), Kecal (Prodaná nevěsta), Wolfram Olbramovič (Braniboři v Čechách), Bonifác (Tajemství), Dvořákův Vodník (Rusalka), Angelloti (Puccini: Tosca, Mefisto (Gounod: Faust), Filip II. (Verdi: Don Carlos), Leporello (Mozart: Don Giovanni), Bartolo (Rossini: Lazebník sevillský) aj.
Sólistou Opery Národního divadla je od roku 1983. Zde svůj repertoár obohatil téměř o všechny významné úlohy basového oboru, které mu mohla zdejší dramaturgie poskytnout. Vedle svého mistrovsky propracovaného Vodníka, Kecala a Leporella zde mj. nastudoval Smetanova Chrudoše (Libuše), Palouckého (Hubička), Beneše (Dalibor) a Mumlala (Dvě vdovy), Marbuela (Dvořák: Čert a Káča), Filipa (Dvořák: Jakobín), Revírníka (Janáček: Příhody lišky Bystroušky), Kněze Grigorise (Martinů: Řecké pašije), titulní roli Donizettiho Dona Pasquala, Verdiho Sparafucila (Rigoletto) a Banca (Macbeth), Collina (Puccini: Bohéma), Lorenza (Gounod: Romeo a Julie), Barona Ochse (R. Strauss: Růžový kavalír) a mnoho dalších.
Za své výjimečné výkony v rolích Chrudoše a Barona Ochse byl oceněn Cenami Thálie 1995 a 1996. Spolupracuje s rozhlasem a televizí. Je častým hostem operních scén i koncertních pódií doma i v zahraničí.
Natočil též řadu snímků s domácími i zahraničními gramofonovými firmami.

Boris Joneš - absolvent Pražské konzervatoře, obor dirigování a varhany. Působil v divadlech - Kladno, Ústí nad Labem a od roku 1967 až dosud v libereckém divadle F. X. Šaldy, v pozicích dirigent, sbormistr a korepetitor.  Má na kontě 1.500 oddirigovaných představení a nespočet klavírních a varhanních vystoupení.