Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Kdo dlouhodobě pečuje o jiné, brzy sám začne potřebovat pomoc

Mgr. Filip Trdla

tiskový mluvčí kraje a krajského úřadu

  • 17. 10. 2018 00:00
  • Rozvoj
  • Sociální

Sdílet článek

Každý, kdo se dlouhodobě doma stará o zdravotně postiženého, nevyléčitelně nemocného nebo přestárlého člověka, začne po čase sám strádat. Nejen materiálně. Celodenní péče se začne také odrážet na jeho zdravotní a psychické kondici. Konferenci o tom, jak pomáhat pečujícím osobám, připravila v úterý 16. října v prostorách Krajského úřadu Libereckého kraje organizace, nazvaná Klára pomáhá. Konference se zúčastnili také krajští radní Radka Loučková Kotasová a Pavel Svoboda, kteří nad ní převzali záštitu.

Organizaci založila předsedkyně spolku Dagmar Šléglová v Brně v roce 2012 – poté, co její pětiletá dcerka Klára podlehla po devíti měsících od vyslechnutí diagnózy rakovině mozku. Klára, jejíž jméno nese spolek v názvu, tak v přeneseném slova smyslu pomáhá dál, i po své smrti. Dagmar Šléglová má tudíž s celodenním pečováním o osobu blízkou bohaté zkušenosti.

„Málo se dnes zdůrazňuje, že i pečující potřebují pomoc. Snažíme se jim poskytnout rady, kam se obrátit o příspěvek, kde mohou požádat o terénního pracovníka, kompenzační pomůcky nebo odlehčovací službu. Nebo jak se vyrovnat psychicky s vážným onemocněním, úrazem nebo ztrátou blízkého člověka. Naše poradna pomáhá i pozůstalým dětem. Současně se snažíme v pracovních skupinách a komisích přimět k větší podpoře pečujících osob stát,“ vysvětlila Dagmar Šléglová. „Provozujeme také kreativní obchůdek, kam lidé posílají své hračky,“ doplnila.

Jedním z cílů organizace je dosáhnout větší provázanosti oblasti zdravotnictví s oblastí sociální, aby pomoc pečujícím byla koordinovaná. „Říkáme tomu neformální odborná péče, protože každý, kdo delší dobu o někoho pečuje, se pomalu stává v určitých zdravotnických úkonech odborníkem,“ zdůraznila Dagmar Šléglová s tím, že celodenní péče je prací na 24 hodin denně, a přitom takový pracovní poměr by nikdo dělat nechtěl.

„Je dobře, že se tato konference koná, protože o fyzické a psychické zátěži pečujících je potřeba víc mluvit. Osoby, které se starají doma o své blízké, si zaslouží naši pozornost,“ řekla Radka Loučková Kotasová, členka rady kraje pro oblast hospodářského a regionální rozvoje, evropských projektů a územního plánování.

Na konferenci přijela vedle zástupců neziskových organizací a odborníků ze sociální oblasti také náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Jana Hanzlíková. Informovala přítomné o posunu ve vnímání pečujících osob. „Určitou pomocí by mohla být sdílená pracovní místa. Na jedné pracovní pozici by se střídali dva až tři zaměstnanci. Tak by mohla pečující osoba chodit například na dva dny v týdnu do práce a udržela by si své pracovní místo. Rovněž diskutujeme o zvýšení příspěvku na péči a o tom, že by jej mohli pobírat i lidé s nižším stupněm zdravotního postižení, než je tomu nyní. Připravujeme také novelu Zákona o sociálních službách. V ní je neformální péče už definována jako sociální služba,“ uvedla Jana Hanzlíková.

Náměstek hejtmana Libereckého kraje Pavel Svoboda připomněl, že každý zdravotně postižený nebo nevyléčitelně nemocný, pokud zůstane doma, významně šetří peníze ze státní pokladny. Jeho péče v ústavu, nemocnici či léčebně dlouhodobě nemocných by stála stát mnohem víc peněz. „Denně se starat doma o svého blízkého je pro pečující osobu obrovskou zátěží. Měli bychom si těchto lidí víc vážit a víc je podporovat, třeba i finančně. Naděje umírá poslední. Proto věřím, že se brzy pečující osoby dočkají také větší podpory od státu,“ uzavřel.

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky