Jaké jsou limity umělecké spolupráce? Lze přemýšlet kresbou? Nová výstava v Oblastní galerii je dialogem

Pandemie Covid-19 zásadním způsobem změnila naše návyky a přístup k světu. Výtvarnici a šperkařce Slavomíře Ondrušové (*1985) a známému konceptuálnímu umělci Svätopluku Mikytovi (*1973) se stala výzvou ke zvolnění tempa, a především k návratu ke kresbě jako
k nástroji tvůrčího dialogu, vedeného těmi nejzákladnějšími výrazovými prostředky. Několik měsíců tak ve vzájemném ovlivnění obou tvůrců vznikaly kresby, z velké části určené přímo pro prostory libereckých Lázní.

Vznik jednotlivých rozměrných kreseb by byl nemyslitelný bez vzájemné konfrontace a spolupráce obou autorů. V rámci tohoto procesu museli oba částečně popřít svůj typický rukopis a potlačit své vlastní ego, protože byli nuceni reagovat na tvorbu toho druhého. Pozoruhodný výsledek tohoto experimentu předkládá také divákům otázky, jaké jsou limity umělecké spolupráce či zda lze kresbou přemýšlet. Zajímavý kontrapunkt k společně vytvářeným artefaktům představují na výstavě deníkové kresby autorů, vzniklé individuálně
a bez vzájemné interakce.

„Tvůrčí experiment je podstatou současného umění a jeho role v něm je stěžejní,“ řekl k výstavě Pavel Hlubuček, ředitel Oblastní galerie Liberec.  „Vnímám jako důležitou roli naší galerie i to, že k němu v maximální možné míře poskytuje příležitost. Pokládám také za důležité, že návštěvníci libereckých Lázní nyní mají možnost seznámit se s tvorbou dvou z nejoriginálnějších slovenských tvůrců střední generace, i jinak bohaté na vynikající talenty.“

Tvorba Slavomíry Ondrušové se pohybuje mezi kresbou, objekty a tvůrčím psaním. Je pro ni příznačná materializace kresby pomocí haptického gesta vedeného v hmotě i samotný proces tvorby kresby. Svätopluk Mikyta patří k nejvýraznějším uměleckým osobnostem současné slovenské výtvarné scény. Své schopnosti a zkušenosti nyní zhodnocuje rovněž jako docent, vedoucí ateliér kresby a grafiky na Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně. Jeho tvorba zasahuje do mnoha oblastí včetně designu techniky, keramiky, skla či gobelínů. Pro jejich společný projekt je příznačný návrat k podstatě umělecké tvorby, jak ho zná evropská tradice: k umění kresby jako svrchovanému projevu tvůrčí individuality, ale současně také nástroje nikdy nekončícího uměleckého dialogu. Unikátní prostředí libereckých Lázní pro tento experiment vytváří dokonalé prostředí.   

Výstava potrvá do 2. října.

TZ: Oblastní galerie