Dny lidové architektury nabídly pečení placek i voňavé bylinky

Lidová architektura i přes svůj požehnaný věk stále čile žije. Ukázal to předposlední červencový víkend, jenž se v Libereckém kraji nesl ve znamení Dnů lidové architektury. V patnácti objektech, které se do akce zapojily, mohli návštěvníci nahlédnout do tradičních obydlí předků a seznámit se s řemesly, která byla jejich denním chlebem.

Doslova a do písmene to platilo například v rodném domě Antala Staška ve Stanovém, kde se chlebové těsto zadělávalo po staru v díži, pecny kynuly v ošatkách a po několika hodinách poctivé práce už voněly z rozpálené pece.

„Někteří majitelé památek lidové architektury jsou ochotni návštěvníkům ukázat krásu svých stavení a také třeba postup rekonstrukce. Jsme rádi, že si lidé Dny lidové architektury oblíbili a jednotlivá stavení navštěvují. Vítají také kulturní program, který majitelé, za podpory Libereckého kraje připravují,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.

V Semilech to od roubenek v Jílovecké ulici vonělo bylinkami a tamní expozice seznamovala s uměním léčitelů a bylinkářů z Podkrkonoší a Pojizeří. Ti, kteří se prošli nově osázenou bylinkovou zahrádkou, si mohli na chvíli připadat jako uprostřed léčivého herbáře, a kdo chtěl, odnesl si na památku vlastnoručně vyrobený voňavý pytlíček.  Na sýpce v Lemberku se zpracovával len, a to během workshopu, tak i prostřednictvím pohádky O třech přadlenách v provedení Naivního divadla Liberec. Letní podvečer pak svojí hudbou okořenila písničkářka Jana Vébrová a jazzová kapela DiS. Is It.

„Naši předkové si zaslouží obdiv za to, jak krásné a často technicky dokonalé stavby uměli postavit, často s minimem techniky a už vůbec ne s takovým spektrem materiálů, jaké jsou k dispozici dnes. Na druhou stranu ale měli k dispozici v rodinách předávaná řemesla, léty vypozorované vlivy počasí, věděli, že když se vylije potok, musí mít ve sklepích kanálky napříč domem, které vodu odvedou. Uměli dělat prkenné odvětrávané podlahy tak, že dýchaly a dřevo neuhnilo po pár letech a používali řadu dalších, generacemi osvědčených postupů. Zdánlivě jednoduchých, ale funkčních,“ dodala Vinklátová.

Hudba rozezněla i Beranův hostinec v Trávníčku či Boučkův statek na Malé Skále. U Beranova hostince se o to postaral folklórní soubor Horačky, na Malé Skále kapela Mackie Masser Klezmer Band, která hrála k poslechu i k tanci.

Od mlýna v Bradlecké Lhotě se do rytmu ozývalo klapání mlýnského kola, které je po rekonstrukci opět funkční. Kdo přiložil ruku k dílu, mohl si vyzkoušet mletí na kamenném ručním mlecím složení, prosít si mouku a za odměnu si upéct vlastní pšeničnou placku. Pokud přišlo mlynářské řemeslo někomu příliš namáhavé, mohl si svoji zručnost vyzkoušet raději u hrnčířského kruhu.

U objektu bývalé papírny v Hamru na Jezeře mohly děti díky divadelnímu představení oslavit Mechuchelácké narozeniny a dospělí návštěvníci se v rámci komentovaných prohlídek zatím seznámili s historií a postupem rekonstrukce této památky. Komu by uprostřed prázdnin chyběla škola, ten si přišel na své v Křižanech. Ve tamní Staré škole se nedělní odpoledne neslo ve znamení zábavných učitelských dílen pro celou rodinu. O doprovodný program se mimo jiné postarala Karolína Kamberská, divadlo La Putyka, Sestry García a večer zakončil koncert písničkáře Ivana Hlase s kapelou.