Časopisy vydávalo Severočeské muzeum už od roku 1883. Jsou k vidění v digitální knihovně

Zdá se dnes být samozřejmostí, že Severočeské muzeum vydává vlastní zpravodaj. V historii tomu tak sice vždy nebylo, nicméně historie muzejních periodik sahá až do osmé dekády předminulého století.

Tiskovina Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums neboli Zprávy Severočeského průmyslového muzea vycházela v letech 1883 až 1914. O redakci se v počátcích starali ve svém volném čase členové muzejního kuratoria.

Od roku 1884 patřil hlavní podíl na tvorbě periodika kustodům – zaměstnancům muzea, kteří určovali jeho obsahovou i vizuální stránku. Periodicita se pohybovala od 4 do 12 čísel ročně. Formát Zpráv se postupně měnil od novinové přílohy až po graficky náročné periodikum doplněné zprvu ilustrovanými, později také fotografickými obrazovými přílohami.

Současně s výtvarným pojetím se rozvíjela obsahová složka. Vedle původních kratších sdělení o činnosti přibyly informace o sbírkových fondech a o knihovně. Později časopis působil jako platforma pro uveřejňování odborných statí a studií.

„Zejména mezi lety 1893-1905, za redakce Gustava E. Pazaurka, oslovoval laickou i odbornou  veřejnost. Od roku 1906 dostal novou podobu a název Zeitschrift des Nordböhmischen Gewerbemuseums – Neue Folge, pod nímž zpravodaj vycházel do roku 1914. Na další muzejní periodikum si muzeum počkalo dlouhých třicet osm let,“ upřesnila Anna Kašparová, vedoucí muzejní knihovny.

Nejstarší historické dokumenty Severočeského muzea v Liberci jsou zpřístupněné v evropské digitální knihovně Manuscriptorium, v níž se nalézají dokumenty mnoha významných institucí nejen ze zemí Evropské Unie. Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums je ke zhlédnutí prostřednictvím programu Kramerius na stránkách Severočeského muzea.

„Způsob informování o dění v Severočeském muzeu a o sbírkách se v běhu času samozřejmě proměňuje. Vysoká odbornost, znalosti kurátorů a péče o sbírky však zůstávají. Naším velkým úkolem v nadcházejících letech je digitalizace sbírek, která umožní veřejnosti vidět v detailu i předměty, které například z důvodů ochrany mohou být vystavovány pouze omezeně. A samozřejmě, pro  odborníky se tím stanou sbírky dostupné na dálku, což je pro badatelskou práci zásadní výhoda. Předchůdci současných muzejníků by nevycházeli z údivu, jaké možnosti doba přinesla,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.