11. ročník krajské konference o odpadovém hospodářství v Libereckém kraji

Krajské město Liberec hostilo v pořadí už 11. ročník krajské konference o odpadovém hospodářství. Prioritně byla určena představitelům měst a obcí v Libereckém kraji, kteří zde získali aktuální informace o dění v oblasti odpadového hospodářství na úrovni České republiky i vlastního regionu. Program konference nabídl i konkrétní zkušenosti z praxe měst a obcí v dalších regionech České republiky.

Pořadateli odborné konference byli Liberecký kraj a Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. „Cílem letošní konference není pouze teorie, ale především praxe. Důvodem je mimo jiné i množství legislativních změn, kterými oblast odpadového hospodářství v tuto chvíli prochází. Co platí dnes, nemusí už za nějaký čas platit,“ řekl na úvod Marek Sýkora, zástupce společnosti EKO-KOM a.s. Hned první z panelistů, vedoucí oddělení odpadů a ovzduší Krajského úřadu Libereckého kraje Markéta Miklasová, se ale teorii, přesněji otázce legislativy, úplně vyhnout nemohla. Upozornila například na skutečnost, že už od 1. července 2016 musí každý původce odpadu používat tzv. identifikační číslo provozovny. Zároveň přítomné seznámila i s plánem spuštění nové webové aplikace, kde lze nalézt evidenci zařízení určených ke zpracování odpadů. „Mění se nám sice politické vedení kraje, ale v návrhu rozpočtu už máme dotační program na rok 2017 určený zejména na podporu předcházení tvorby odpadů a řešení bioodpadů,“ dodala Miklasová.

Velkým tématem krajské konference byla meziobecní spolupráce. Tato nová strategie Svazu měst a obcí ČR je primárně určena městům a obcím, svazkům obcí a zřizovaným organizacím, stejně jako voleným orgánům. V rámci ní vzniklo více než tisíc akčních plánů zaměřených nejen na životní prostředí, ale i na oblast zaměstnanosti, školství, cestovní ruch a další. Výsledkem je aktivizace svazků měst a obcí, které začaly na nakládání s odpady spolupracovat. „Meziobecní spolupráce je správná a doporučovaná. Má mnoho možností – například větší příležitost získat finanční prostředky, ale také finanční úspory. A je to také příležitost k efektivnějšímu naplňování plánů odpadového hospodářství,“ potvrdil Marek Sýkora.

Účastníkům konference byly prezentovány i konkrétní zkušenosti s fungováním meziobecní spolupráce ve Šluknovském výběžku, v západních Čechách ve Sdružení obcí Černošín, ale také třeba na Klatovsku, v Pošumaví či na Plzeňsku. Všechno to jsou sdružení s dlouhou tradicí a bohatými zkušenostmi. Někde například vypisují společná výběrová řízení na svoz odpadů, jinde jsou vlastníky společností nakládajících s odpady. Ve všech mikroregionech ale narážejí například na nárůst bioodpadů, obce se shodují na komplikovaném řešení jeho svozu a zpracování. Některé obce provozují vlastní kompostárny, jinde musí bioodpady svážet i z poměrně rozsáhlých lokalit. Samosprávy hledají cestu, jak množství bioodpadů snížit a lépe a levněji využít.

Otázku ekonomiky odpadového hospodářství prezentovala Martina Vrbová ze společnosti EKO-KOM, a.s. Co se týká nákladů v odpadovém hospodářství, patří Liberecký kraj k průměrným krajům. Nejvyšší náklady mají například na Českolipsku, nejnižší naopak na Semilsku. Ovšem v tříděném sběru má Liberecký kraj v celorepublikovém srovnání nejvyšší náklady. Martina Vrbová připomněla logický nárůst nákladů kvůli sběru bioodpadů. Výše nákladů na zajištění sběru jedné tuny bioodpadů činí v průměru přibližně 900 korun.

Poslední blok konference se věnoval tématu tzv. elektroopadu. V první řadě to bylo opětovné využití elektrozařízení a jeho zpětný odběr v rámci systému ELEKTROWIN, resp. zpětný odběr baterií v rámci systému zpětného odběru společnosti ECOBAT.