Sušárna chmele v Dubé

Z historie

V rámci Čech bývalo Dubsko jednou ze tří významných oblastí pěstování chmele - bylo zde přes 10 km² chmelnic. Od třicetileté války se pěstování chmele rozšiřovalo a kulminovalo koncem 19. století, kdy se v Dubé konaly chmelové trhy, sídlil puncovní úřad, který mimo jiné hlídal původnost zdejší odrůdy chmele „Dubský zeleňák“, a prosperita odvětví znamenala i všeobecný rozvoj města. V tomto období bylo nutno od zpracování chmele v „domácích“ podmínkách přejít k sušení a síření v údajně šesti velkých takřka industriálních stavbách. Z nich se v původní podobě zachovala pouze Langhansova, o jejímž významu svědčí prohlášení za kulturní památku a zařazení do Programu záchrany architektonického dědictví.

Neobvyklý je kruhový tvar věží a jejich kopulové zaklenutí s kruhovými komíny. V těchto věžích probíhalo sušení na kovových sítech pravděpodobně pomocí přímého vytápění. Topení se odehrávalo v přízemí a sušení v patře, komínem odcházely zplodiny a pára. Vzduch byl pravděpodobně nasáván obdélnými okenními otvory v přízemí. Tento typ sušáren byl velmi rozšířený v Anglii (oasthouses).

Dle analýz dřeva byla sušárna a sířírna chmele v Dubé postavena okolo roku 1868. První písemné zachycení je z roku 1877 a v roce 1881 byla sušárna rozšířena o novou budovu. Po roce 1923 se zřítila kopule severní válcové věže, byla nahrazena dřevěnou jehlanovitou konstrukcí. Ta se však mezi lety 1973 a 1981 také zřítila a zároveň zničila síto nad 1. podlažím věže.

Když se na Dubsku ve 30. letech minulého století přestalo s pěstováním chmele, nechal se dům ležet ladem a chátral. Po válce se sušárna stala majetkem Hospodářského družstva skladištního a výrobního v Dubé a poté Státního statku Dubá, který ji využíval jako výkrmnu brojlerů.

Rekonstrukce a využití

Město Dubá získalo sušárnu v havarijním stavu v 90. letech. Sušárna byla již tak zdevastovaná, že bez kompletní stavební obnovy neměla dalšího využití. Byl vypracován projekt obnovy, ale finanční prostředky se stále nedostávaly.

První Dny evropského dědictví ve zchátralé památce zorganizovala místní občanka Petra Volejníková v roce 2010, která upozornila výstavou na významnost této památky a na její neutěšený stav. Město Dubá nechalo vypracovat studii obnovy za účelem vybudování lokálního muzea a zároveň využití pro kulturní vyžití a podporu spolkové činnosti. Veškerou investiční a projektovou přípravu a organizaci realizace jednotlivých etap má za město Dubá od roku 2013 na starosti Ing. Petr Kmínek ve spolupráci s projektantem Martinem Volejníkem.

V roce 2013 se provedly alespoň terénní úpravy, které snížily terén v okolí Sušárny chmele na původní úroveň, někde až o ¾ m. Rozsáhlejší stavební práce začaly v roce 2017, kdy se díky dotacím z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury a z Libereckého kraje začalo odvodněním okolí Sušárny a vybudováním přípojek inženýrských sítí a sociálního zařízení. Následně se zajišťovala statika objektu. V roce 2019 došlo k rozsáhlým opravám krovu, kompletní výměny střešní krytiny a obnovy komínů i párníku hranolové sušící věže. Architektonicky zajímavá, třívěžová silueta byla konečně obnovena roku 2020 zastřešením střední sušící věže zmíněnou jehlanovitou střechou s párníkem, byla dokončena i obnova všech vnějších stavebních výplní (dveří, oken i obou vrat) a opraveny fasády na celém objektu.

V letech 2021 – 2023 došlo k rekonstrukci interiérů a dle původního architektonického návrhu společnosti Ateliér 111 architekti s.r.o. vznikl i velmi efektní průhled skrz všechna patra budovy.

Okolí sušárny je upraveno jako parkový prostor, jehož součástí je tematická sochařská výzdoba i malá tyčová chmelnice, kde jsou postupně vysazovány řízky z původní odrůdy Dubský zeleňák, která se dosud nachází v remízkách a u plotů zahrad. Pravost byla potvrzena Chmelařským institutem v Žatci. V rámci slavností pořádaných v září u Sušárny jsme již měli možnost ochutnat i várku piva, uvařenou místním samo varníkem právě z této odrůdy, která má lehce česnekovou vůni.

Místní spolky a školy budovu a její okolí pravidelně využívají, konal se zde běh 17. listopadu, vedla zde cesta v rámci Pohádkové lesa, prošli jsme si strašidelnou sušárnou, posloužila i jako unikátní prostor pro divadelní vystoupení. Je velmi oblíbeným cílem nejen turistů, ale i místních.

Legenda

Jako mnoho památkových objektů, ani sušárna chmele v Dubé nepostrádá legendu, byť vychází z písemně zachycené skutečné události: Nedaleko sušárny stojí socha svatého Prokopa, kde se stal zločin, který inspiroval Karla Hynka Máchu k sepsání Máje. Poblíž dnešní sochy mladík Hynek (Ignác) Schiffner v roce 1774 utloukl odřezkem chmelové tyče svého otce, který nepřál synově lásce k dceři sedláře. Otcovrah pak byl popraven v Mladé Boleslavi lámáním v kole (poslední poprava tímto způsobem v Čechách vykonaná). Skutečný příběh se stal právě na chmelnici v Dubé. Mácha příběh uchopil a pouze jej přenesl pár kilometrů k Máchovu jezeru. Ponechal dokonce některá jména, příběhu však dodal hlubší tragédii v osudu Jarmily, která si vzala život.