Dolení Babákův mlýn v Bradlecké Lhotě

Dolení mlýn č.p. 41 v Bradlecké Lhotě je v naší rodině již cca 5 generací. Provozovat mlýn bylo dříve jedno z nejvýnosnějších podnikání na vesnici. Ve mlýně se naposledy mlelo do začátku II. světové války, v období války se nemlelo a v době kolektivizace po nástupu komunistického režimu byli předci označeni za kulaky. Nemohli svobodně podnikat, technologie mlýna byla poničena, aby už nemohla sloužit pro mletí, a pozemky náležející k mlýnu byly zabrány pro výstavbu JZD.

V 90. letech probíhaly restituční spory o navrácení rodového majetku a až v po roce 2000 se pomalu započalo se záchranou mlýna. Roli v tom hráli pan Mgr. Roman Hedvičák z památkové péče Městského úřadu Semily a pan Tomáš Kesner z Národního památkového ústavu v Liberci. Jejich role byla tak zásadní, že je nelze opomenout zmínit. Díky nim jsme začali s opravami mlýna a pomohli nám jak po stránce administrativní (žádosti o dotace), tak po odborné (jakým způsobem provést opravy).

V roce 2015 se podařilo obnovit 5 metrové vodní kolo a Dolení mlýn č.p. 41 v Bradlecké Lhotě tak byl jediným mlýnem v Libereckém kraji s obnoveným funkčním vodním kolem. Od roku 2016 pak u nás můžete vidět i zrekonstruované převody a točící se mlecí kámen.

Mlýn už sice neslouží původnímu účelu, ale dle vyjádření Národního památkového ústavu v Liberci mlýn a vodní dílo jako celek náleží mezi nejhodnotnější vodní mlýny v celorepublikovém kontextu. V rámci Libereckého kraje se jedná o konstrukčně, dispozičně a vzhledově výjimečnou stavbu vesnické architektury s mimořádným významem.  My s manželkou se cítíme být jako správci, kteří by měli o tuto památku chvíli pečovat a předat jí zase dalším generacím. Máme radost z toho, když na mlýn přijdou návštěvníci, kteří nahlédnou na způsob práce předků mlynářů, vidí točící se vodní kolo a převody a jsou z toho pak nadšení.  

Jan Bartoníček