Věšadlový most v Bystré nad Jizerou bude patřit Libereckému kraji

Rada Libereckého kraje odsouhlasila na svém pravidelném zasedání dne 6. 3. 2018 přijetí daru věšadlového mostu od obce Bystrá nad Jizerou. V minulosti se kraj finančně podílel na rekonstrukci tohoto mostu částkou ve výši 3.850.000 Kč. Most spolu se souvisejícími pozemky bude svěřen do správy k hospodaření příspěvkové organizaci Muzeum Českého ráje v Turnově. Přijetí věšadlového mostu musí ještě schválit Zastupitelstvo Libereckého kraje konané dne 27. 3. 2018.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o kulturní památku zapsanou do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, má Liberecký kraj zájem získat tento most do svého vlastnictví,“ uvedl hejtman Martin Půta.

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libereckého kraje a budoucí správce příspěvková organizace Muzeum Českého ráje v Turnově s přijetím daru souhlasí. Obec Bystrá nad Jizerou má jedinou podmínku, a to, aby most zůstal s omezením průjezdný pro dopravu, například pro místní obyvatelé či záchranné sbory. K přijetí daru dochází z důvodu, že se jedná o kulturní památku zapsanou do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.

Jedinečný věšadlový most ze dřeva přes řeku Jizeru je nadregionálně unikátní památka. V roce 2013 byl kvůli velmi špatnému stavu uzavřen. Po první etapě rekonstrukce ho stavebníci pro chodce znovu zpřístupnili. „Rekonstrukce 31 a čtvrt metru dlouhého mostu, který byl ještě před čtyřmi pěti lety v havarijním stavu, vyšla téměř na pět milionů korun. Jedním milionem přispělo Ministerstvo kultury České republiky a 3.850.000 Kč zaplatil Liberecký kraj,“ vyčíslil Půta.

Rekonstrukce památky s nadregionálním významem probíhala citlivě v souladu s odbornými posudky a nad celou stavbou probíhal autorský dozor ve spolupráci s odborem památkové péče. Bysterský most je unikátním zástupcem klasické trojúhelníkové věšadlové mostní konstrukce v celém středoevropském prostoru. Za prvním nejbližším podobným by zájemci museli cestovat až do Rakouska. Jeho jedinečnost je nejen ve způsobu stavby v pracovních postupech, ale také v použitém materiálu. V roce 1922 si ho nechal postavit místní mlynář Janoušek, který trval na dovozu hlavních mohutných trámů z Vítkovic v Krkonoších.