V Libereckém kraji klesl při lednových a únorových nehodách počet mrtvých. Trend mohou zvrátit motorkáři

Počet nehod v Libereckém kraji za první dva měsíce roku meziročně vzrostl bezmála o šedesát nehod. Klesl ale počet usmrcených i těžce zraněných. Pozitivní trend se může obrátit, až na silnice vyjedou motorkáři. I proto se Liberecký kraj aktivně zapojuje do projektů v oblasti BESIP nebo projektu Učme se přežít. Ten vznikl jako regionální projekt, který překročil hranice České republiky i Evropy.

Leden a únor tohoto roku přinesl v policejních statistikách dopravních nehod v Libereckém kraji několik překvapení. Při porovnání prvních dvou měsíců loňského a letošního roku počet nehod meziročně stoupl o 57 na celkových 810. Jedná se o nemilé překvapení, které bohužel nekopíruje celorepublikový trend snižování počtu dopravních nehod. Na území České republiky se za první dva měsíce roku 2025 stalo celkem 12 548 nehod, což je o 993 méně než za stejné období roku předchozího. Další překvapení je pozitivnější. Klesl počet mrtvých a těžce zraněných. S velkou dávkou optimismu lze napsat, že klesl o polovinu. Statistiky evidují za leden a únor jednoho mrtvého, tedy o jednoho méně než v roce minulém. U vážně zraněných to jsou osoby dvě, tj. o dvě méně než v tomto období minulého roku.

Pokud se v policejních statistikách dopravních nehod v Libereckém kraji zaměříme na příčiny, pak je na prvním místě nesprávný způsob jízdy, na pomyslné stříbrné příčce nepřiměřená rychlost a bronzová patří nedání přednosti v jízdě. Je už skoro pravidlem, že se mění čísla, ale pořadí příčin zůstává takřka neměnné. Vyjma nedání přednosti v jízdě počet nehod u zbylých příčin za první dva měsíce roku oproti lednu a únoru roku 2024 vzrostl.

Snížit počet nehod a v důsledku toho i počet úmrtí a těžce zraněných může projekt L17, který odstartoval na začátku minulého roku. Žadatel v režimu L17 může získat řidičské oprávnění skupiny B už od 17 let věku. Dotyčný absolvuje klasický výcvik v autoškole, včetně složení obvyklých závěrečných zkoušek. Řidič L17 smí od 17 let řídit osobní automobil pouze pod dohledem konkrétního zkušeného řidiče, takzvaného mentora. Ten musí splňovat kvalifikační předpoklady, při jízdě sedět na místě spolujezdce a nebýt pod vlivem alkoholu. „Je to systém, který budoucím řidičům velmi pomáhá. Důležité je i to, že nejsou ve stresu ve chvíli, kdy za volantem vozu vyjedou poprvé zcela sami,“ říká ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák a dodává: „Obecně platí, že řidič bývá vyježděný zhruba po třech tisících kilometrů za volantem. Skutečně zdatným řidičem se stává po ujetých stech tisících kilometrů.“

V úvodu zmíněné policejní statistiky usmrcených a vážně zraněných v důsledku dopravních nehod se mohou v nejbližších dnech změnit k horšímu. Milovníci jedné stopy nedočkavě vyhlížejí první teplé dny, aby mohli vyrazit na silnice. Po zimě ale nejsou rozježdění, silnice mohou být studené, a ne vždy uklizené. Je třeba si také uvědomit, že motoristé za volantem přibližně půl roku takřka žádného motorkáře na silnici nepotkali a najednou jich vyjedou desítky. Pro všechny účastníky silničního provozu platí, že je důležité sledovat provoz, vnímat okolí a být také ohleduplný.

V Libereckém kraji se dlouhodobě snaží s účastníky silničního provozu pracovat, vzdělávat je, a snížit tak nejen počet nehod, ale také zajistit všem v provozu větší bezpečí, jak vysvětluje náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták: „Liberecký kraj se v oblasti BESIP zapojuje do republikových projektů, které míří nejen na účastníky silničního provozu, ale také systém jejich výuky. Příkladem je dlouhodobá podpora dopravní výchovy, podpora seminářů pro pedagogy a preventisty nebo podpora tvorby nových pomůcek. V oblasti motocyklistů se pak kraj aktivně účastní projektu Učme se přežít, který zahrnuje nejen kurzy pro veřejnost, ale také tvorbu metodických pomůcek pro učitele autoškol a zkušební komisaře.“

Projekt Učme se přežít, který má za sebou čtrnáctiletou historii, původně vznikl jako regionální projekt ve spolupráci s německými a polskými kolegy. Systematická práce i sledování technických trendů, legislativních změn, spolupráce s dopravními psychology, to vše je součástí dnes již komplexního systému výuky motorkářů. „Motorkáři jsou zranitelná skupina a potřebují také trénovat. Vytvořené jsou i materiály k praktickým cvičením. Velmi důležitou součástí výuky a dalšího vzdělávání motorkářů je pomůcka, která kombinuje video s hrou. Nejen motorkářům, ale všem účastníkům silničního provozu pomáhá odhalovat možná rizika a nebezpečí na silnici,“ říká Jan Polák. Žák může situaci prostřednictvím videa zažít jako řidič v bezpečí domova nebo učebny. Projíždí daným úsekem, a pokud se mu zdá, že existuje nebezpečí, klikem myši jej označí. Poté program oznámí, zdali v dané situaci nebezpečí existuje. Po skončení jízdy aplikace sdělí, kolik „hráč“ získal bodů, co konkrétně vyřešil, a nabídne projetí celé trasy znovu. Při rekapitulační jízdě program v rizikové situaci zastaví, nebezpečí identifikuje a vysvětlí. Projekt Učme se přežít už není jen záležitostí Libereckého kraje nebo České republiky. Znají ho v Evropě a autoři ho odborníkům představili například v Dubaji. V africké Keni pomáhal vzdělávat instruktory motoškol. Nyní je ve hře možnost, že se komplexní metodika výuky kurzů Učme se přežít stane výukovým standardem autoškol napříč Evropou.

TZ: Jan Polák

koordinátor bezpečnosti silničního provozu

www.bezpecnenasilnicich.cz

jan.polak@bezpecnenasilnicich.cz, +420 776 844 388