Řopíky v lesích pod Štěpánkou připomínají pohnuté září roku 1938

Zajímavý vhled do předválečné a válečné historie nabízí expozice československého lehkého vojenského opevnění, která se nachází v Jizerských horách pod rozhlednou Štěpánka v Kořenově. Komentované prohlídky s průvodcem se konají v jednom z objektů LO, vzor 37. Ten je částečně upraven do podoby z pohnutého září roku 1938. Vede k němu modře značená turistická stezka z od někdejšího motorestu Beseda v Příchovicích.

Tyto malé pevnůstky rozmístěné po lesích, ale i lukách a polích mají přezdívku řopíky od prvních písmen slov v názvu firmy, která je stavěla: Ředitelství opevňovacích prací. „Jedná se o ve své době unikátní obrannou linii opevnění, jež byla vybudována ve světle válečné hrozby, která se bohužel naplnila. Je to technicky výjimečné dílo, které obdivují milovníci vojenské historie dodnes. S jednotlivými řopíky se lze setkat běžně při výletech českou krajinou,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Linie pevností byly vybudovány v letech 1936 až 1938 na obranu proti hrozící německé vojenské agresi. Veškerá tíha obrany republiky by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů.

Lehké opevnění se skládalo ze dvou základních druhů bunkrů – LO vzor 36 a LO vzor 37. U lehkého opevnění vzor 36 se jednalo o okopírovanou pevnůstku z francouzské Maginotovy linie. Tento vzor však měl řadu nevýhod, a tak se českoslovenští projektanti rozhodli o vytvoření vlastního, ryze českého vzoru. Tím se stal vzor 37, ve své době nejdokonalejší lehké opevnění.

V oblasti kolem Polubného a Kořenova stavěla firma inženýra Vosátky z Velkých Hamrů, která tehdy vyhrála soutěž vypsanou ministerstvem obrany. Výstavba začala 10. července 1937 a trvala do září roku 1938. Pod rozhlednou Štěpánka se nachází nejvzácnější objekt Jizerských hor – kulometné hnízdo typu C, které má původní střechu z vlnitého plechu.

„Armáda tyto objekty dnes rozprodává. Podle mého názoru je to škoda, jako komplex představují unikátní technickou památku, kterou by se mohla naše země chlubit a lákat na ni širokou skupinu návštěvníků z celého světa, která se zajímá o vojenskou historii,“ doplnila Vinklátová.

Pod Štěpánkou se také nachází takzvaný Hřbitov prasečích ocásků. Jde o železné tyče, které svým tvarem připomínají právě prasečí ocásky a jsou zakončeny betonovou krychlí. Měly být stavěny ve dvojřadu a propleteny ostnatým drátem, aby zamezily průchodu nepřítele ke stavbám lehkých opevnění.