Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu

Upozornění

Otevírací doba Krajského úřadu Libereckého kraje během svátků: 23. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 27. 12. 2024 – pátek – úřad uzavřen, 30. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 31. 12. 2024 – úterý – úřad otevřen pro veřejnost do 12:00 hodin

Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Po stopách řemesel: za březovými metlami do Krkonoš

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec vztahů s veřejností

  • 31. 07. 2020 13:43
  • Kultura

Sdílet článek

Dříve se v domácnostech používaly naprosto běžně, dnes již prakticky zcela vymizely. Březové metly v současné době zcela nahradily jejich moderní nástupci: košťata a smetáky. V libereckém kraji se výrobě metel věnuje pan Jaroslav Brož z Rokytnice nad Jizerou, který je v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší jedním z posledních, jež se tomuto řemeslu věnují.

„Ti, kteří trávili ve svém dětství prázdniny u babičky na venkově, si určitě takovou březovou metlu pamatují. Rýžová ani plastová košťata se ještě tehdy tolik nepoužívala. Ta březová se dělala z místního materiálu běžně v každém stavení nebo se kupovala na trzích,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Krkonošský výrobce metel Jaroslav Brož často své umění prezentuje na veřejnosti a účastní se tematických akcí. Ve své práci postupuje přesně tak, jak se to naučil od svého dědečka, a stejně ji také předává dál. Materiál pro výrobu si zajišťuje sám po lesích v okolí svého bydliště. V jeho domácí dílně se potom proutí řeže a třídí na různé velikosti.

Z nejmenších proutků vyrobí takzvané pomítko, které se omotá delšími a silnějšími pruty a vznikne útvar, kterému se říká hlava. Několik takových hlav ovázaných motouzem a skládaných k sobě tvoří celou metlu. Spodní i horní část březových větví se následně zkrátí na společnou délku. Nakonec se horní částí vloží násada a přidrátuje ocelovým drátkem.

„Domácí výroba březových metel měla v našich zemích velice dlouhou tradici, která souvisela se snahou zabezpečit domácnost jednoduchými a funkčními nástroji a nářadím. Do výroby se často zapojovala celá rodina i s dětmi, protože práce s březovými větvemi nekladla velké nároky na technologii ani na sílu. Prodej metel byl vítaným vedlejším přivýdělkem,“ uzavřela radní Vinklátová.

 

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky