Obce Libereckého kraje: Chotovice byly lázeňským rájem

Dvě stě patnáct. Přesně tolik obcí se nalézá na území Libereckého kraje. Řada z nich se může pochlubit zajímavou minulostí, významnými rodáky a také přitažlivými turistickými cíli.

„V novém seriálu o obcích Libereckého kraje vám chceme představit obce našeho kraje, které jsou něčím výjimečné a často o tom lidé ani neví. Mohou to být místa, kam jste dosud neměli důvod se vydat a teď se třeba stanou pro někoho cílem výletu,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Obec Chotovice leží zhruba kilometr a půl jižně od Nového Boru, v údolí Chotovického potoka. Obec byla založena ve 14. až 15. století. Název Chotovice vznikl z osobního jména Chot a šlo tak tedy o ves lidí Chotových.

Většina obyvatel Chotovic se zabývala zemědělstvím a domácím tkalcovstvím. Díky léčivým účinkům tamní železité vody a rašeliny vznikly malé lázně, které nabízely své služby od roku 1838. V sedmdesátých. letech 19. století prošel pramen úpravou a voda byla používána nejen ke koupelím, ale i k pití. Dalšími stavbami získal celý objekt lázeňský ráz a stal se malým regionálním léčebným zařízením pro středně zámožné vrstvy. Tím byl až do 2. světové války.

Při západní hranici obce se nachází 498 metrů vysoký Chotovický vrch, nazývaný také jako Lužický. Nedaleko vesnice leží dva rozlehlé rybníky – Janovský a Červený – s četnými prameny, řinoucími se na mnoha místech z rašelinového podloží. Okolní klidná příroda je ideální k turistickým výletům, projížďkám na kole či houbaření.

Významní rodáci Chotovic

Emanuel Bergmann – přes své akademické výtvarné vzdělání se roku 1877 stal generálním sekretářem drážďanského dvorního divadla.

Vilém Schmutzer – hudebník, stal se virtuosem na dechový nástroj eufonium.

Filip Schmutzer – absolvent pražské konzervatoře, violoncellista, basový zpěvák, skladatel.

František Werner – absolvent pražské malířské akademie, vytvořil řadu originálních obrazů s církevními motivy, mimo jiné i oltářní obraz svatého Jana Kalasantského v novoborském chrámu.