Mladí přírodovědci z Českého Dubu vyhodnocují své průzkumy, pomohou ochraně přírody

Žáci ZŠ v Českém Dubu pracují na výsledcích své roční práce. Tvoří prezentace a mapy z přírodovědeckého průzkumu, se kterým chtějí seznámit spolužáky i občany Českodubska. Mapování určité skupiny živočichů metodicky vede odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje.                        

Žáci ZŠ Český Dub pod vedením učitelky Věry Horáčkové zkoumali zejména skupinu obojživelníků a plazů, jako jsou skokani, ropuchy, mloci, užovky, ještěrky a zmije. „Samotnému mapování předcházela zimní příprava formou přednášky pracovníka oddělení zemědělství a ochrany přírody Krajského úřadu Libereckého kraje Radomíra Studeného. Zde se žáci dozvěděli, jaké druhy zvířat je možné zkoumat, jak se poznají a kde se nejčastěji vyskytují,“ uvedl Jiří Löffelmann, radní Libereckého kraje pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova.

K prvnímu praktickému seznámení s živočichy došlo v březnu roku 2017 při obsluze dočasné bariéry bránící pronikání obojživelníků na silnici v místní části Malý Dub. Děti takto bezpečně přenesly přes komunikaci přes 4000 obojživelníků. Žáci bariéru pod dozorem kantorů nejen stavěli, ale i obsluhovali.

„Takovéto množství a druhové zastoupení svědčí o pestrém a zdravém životním prostředí v okolí. Velmi důležitou roli zde hraje soustava rybníků, o kterou svědomitě pečuje její majitel. Většinu života však žáby a čolci tráví na suchu a zde mají pestrý výběr. Potravu a úkryty jim poskytuje blízký les, remízy, louky, pastviny, soukromá políčka a sady,“ okomentoval Radomír Studený.

Od dubna do října 2017 poté žáci sami v okolí svých domovů či na společných výletech „pročesávali“ vesnice v okolí Českého Dubu. Fotograficky zaznamenávali například vajíčka žab v tůních nebo přejetá zvířata na silnicích. Nálezy zvířat, nastudování jejich rozlišovacích znaků i porovnání různých typů nádrží, ve kterých se vyskytují, to vše bylo pro děti velmi přínosné a motivující.

Průběh a dílčí výsledky mapování velmi usnadnilo použití veřejně dostupných nástrojů Google. Nálezy žáci zaznamenávali do interaktivní mapy na školních počítačích i do chytrých telefonů. K nálezům byly také přiřazovány fotografie prokazující správné určení druhu a případně také obrázek místa nálezu. Za mapované období bylo shromážděno 96 pozorování dvanácti druhů obojživelníků a plazů.

Tým již některé výsledky mapování dokonce prakticky využil. A to při jednání se sbory dobrovolných hasičů. Ukázalo se totiž, že požární nádrže jsou často pastí na zvířata. Jakmile do vody spadnou, tak nemohou po kolmých stěnách vylézt a utonou vysílením. „Někde hasiči sestrojují provizorní lávky, kudy zvířata mohou vylézt ven. V některých obcích se tento problém zatím bohužel neřeší,“ prohlásil Jiří Löffelmann.

Mapování a jeho výsledky jsou velkým přínosem jak pro hodnocení stavu přírody, tak pro poznávání a pochopení přírodních zákonitostí dětmi. „Troufám si tvrdit, že atraktivitě věci napomohlo i propojení terénních vycházek s použitím novodobých technologií, které berou dnešní děti jako samozřejmost. Nic z toho by však nebylo platné bez neustálé motivace učitelky paní Horáčkové. Její nadšení pro věc je doslova nakažlivé. Důkazem toho je, že skupina mapovatelů se během roku nezmenšovala, ale s časem naopak narůstala o spolužáky badatelů a jejich mladší sourozence. Nemluvě o tom, že paní učitelka již pilně s dětmi studuje chráněné rostliny a motýly, takže se příští rok máme jistě na co těšit,“ uzavřel Radomír Studený.