Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu

Upozornění

Otevírací doba Krajského úřadu Libereckého kraje během svátků: 23. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 27. 12. 2024 – pátek – úřad uzavřen, 30. 12. 2024 – pondělí – úřední den – podatelna otevřena do 17:00 hodin, 31. 12. 2024 – úterý – úřad otevřen pro veřejnost do 12:00 hodin

Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Krkonošské železniční víkendy opět potěšily  milovníky vlaků

Jan Mikulička

odborný zaměstnanec

  • 13. 09. 2024 11:55
  • Cestovní ruch

Sdílet článek

Předposlední prázdninovou neděli odmávl výpravčí na martinickém nádraží také poslední nostalgické jízdy letošního léta. Během čtyř Krkonošských železničních víkendů to na trati Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou bafalo, čoudilo, hvízdalo a drncalo. Nostalgické jízdy historickými stroji připravil Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších s podporou Libereckého kraje a destinační společnosti Krkonoše. Stejný tým připravil též rodinný program na stanici Martinice.

Vždy v sobotu zaplavila perón dětská radost a skvělá nálada. „Pro děti jsme přichystali drobnou dílničku s výrobou buttonů. Pod šikovnýma rukama návštěvníků vzniklo dohromady více než 500 originálních ozdob s tematikou železniční i zcela jinou, podle fantazie autora či autorky. Mnoho z nich pak po zbytek dne pyšně nosili maminky a tatínkové,“ popsala atmosféru na nádraží spoluorganizátorka akce Alena Cejnarová.

Smích zněl během divadelních představení celým areálem stanice. O dvou sobotách po něm korzoval také sám hrabě Harrach. Ten návštěvníky navíc doprovodil během komentovaných prohlídek stanice a pohovořil o nádraží i trati, o jejíž výstavbu se zasloužil. Celou stanicí pak ty zvídavější návštěvníky doprovodil někdejší přednosta stanice a ukázal jim, proč je nádrží v Martinicích tak unikátní kulturní památkou.

„Kvalitně připravený program oživuje nostalgické jízdy a promění projížďku v celodenní zážitek. Motivuje setrvat na stanici déle, poznat příběh i význam celé lokální trati. A opět se vrátit. Oproti loňskému roku jsme v programu udělali mnoho změn, a že se vyplatily, o tom svědčí nejen plný perón spokojených návštěvníků, ale také čísla přepravených osob, která byla o sobotách především během parních jízd výrazně vyšší než v loňském roce,“ vysvětlila Cejnarová s tím, že celkově se za letošní léto svezlo historickými vlaky 6 558 cestujících. 

Spokojenost s akcemi neskrýval ani předseda Spolku železniční historie Petr Pěnička: „O druhém železničním víkendu jsme parním vlakem svezli rekordních 2 772 cestujících. Chtěl bych moc poděkovat všem, kdo nám s organizací i programem pomohli, jmenovitě Aleně Cejnarové, Destinační společnosti Krkonoše (DMO Krkonoše), ČD Cargo i Libereckému kraji, který akci zaštítil finančně. V neposlední řadě bych rád poděkoval návštěvníkům za účast i trpělivost, zejména při parkování. Podle počtu zájemců soudíme, že oblíbenost nostalgických jízd na Pojizerském Pacifiku stále roste a budeme je pro vás i nadále rádi organizovat.“

Vděk vyjádřili oba organizátoři také svým kolegům ze Spolku železniční historie, kteří coby dobrovolníci ve svém volném čase zvládají návštěvníky akce obsloužit s úsměvem na tváři a v dobré náladě.

Průzkum mezi účastníky akcí

„Abychom se při vyhodnocení akce neřídili pouze subjektivními domněnkami a čísly, zajistila DMO Krkonoše v loňském i letošním roce průzkum formou dotazníkového šetření mezi účastníky nostalgických jízd. Díky tomu můžeme nyní říci, že změny v organizaci i programu, které jsme na základě loňského průzkumu provedli, byly změnami k lepšímu,“ vysvětlila Cejnarová.

Akce i samotný doprovodný program byly hodnoceny čistou jedničkou (známkování jako ve škole), oproti loňskému průměru 1,3. Díky skvělé organizaci členů Spolku ubyly potíže s parkováním i frontami na občerstvení.

„Kdybych měla výsledky shrnout, řekla bych, že je cítit srdce. Návštěvníci, kteří v regionu bydlí i ti, kteří se na akci vracejí, ji hodnotí ještě o něco lépe. Věřím, že je to proto, že vnímají význam tohoto technicko-historického dědictví, že v něm cítí odkaz hraběte Harracha i obětavou a dobrovolnou práci členů Spolku. Tito návštěvníci už mají také mnohem větší povědomí o tom, že trať lze využít pro výlety po západní části hor celoročně a sami tak také podle průzkumu činí. To je pro další rozvoj produktu Pojizerský Pacifik a udržení pravidelného provozu na trati velmi podstatné,“ uvedla Cejnarová.

DMO Krkonoše navíc letos vydala brožuru Průvodce po trati Pojizerský Pacifik, která by měla podle slov Cejnarové místní i turisty motivovat k cestování vlakem po této lokálce. Výlety jsou také naznačeny na novém roll up banneru, který při akcích a provozu Železničního muzea zdobí stanici Martinice.

Další akce pro veřejnost proběhne na trati Pojizerský Pacifik již tuto sobotu 14. září. Spolek železniční historie se ve spolupráci s městem Jilemnice připojuje ke Dnům evropského dědictví a zve návštěvníky na komentované projížďky na trase Jilemnice – Rokytnice. Průvodcem ve vlaku bude historik a emeritní ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec. Během projížďky povypráví o historii výstavby a provozu lokálky, o technických zajímavostech i o současných patáliích s provozem na trati. Na železniční stanici Martinice bude následovat doprovodný program v podobě přednášek a hudebního vystoupení.

Více o akci je na odkazu https://www.krkonose.eu/pamatky-spojuji-svet-zeleznice-spojuje-mista.

TZ: Svazek měst a obcí Krkonoše

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky