Hejtmani dnes od vlády požadovali změny ve školství a zdravotnictví. Odcházeli ale nespokojení. Jediný úspěch? Slib dalšího jednání o rozpočtovém určení daní

Řešte urychleně ožehavou situaci ve školství a zdravotnictví, s takovou žádostí dnes přišli krajští hejtmani na pravidelné setkání se členy vlády. Chtěli, aby žáci nepřišli o vyučovací hodiny a zdravotníci nemuseli omezovat péči a výkony. Hejtmani nakonec neskrývali zklamání.

„Školství a zdravotnictví se týká i našich nemocnic a velké části středních škol. Očekávání se kterými jsme na jednání s vládou šli, se nenaplnila,“ zhodnotil dnešní schůzku místopředseda Asociace krajů ČR a hejtman Libereckého kraje Martina Půta (SLK).

Liberecký kraj už v minulém týdnu odmítl záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na snížení takzvaných PHmaxů, tedy maximálního počtu proplácených hodin výuky. Ve školství se podle kraje přijímají zásadní rozhodnutí, která významným způsobem dopadají na chod škol. Namísto dlouhodobých koncepčních řešení se prý vydávají rychlá a nepromyšlená nařízení. To vše bez důkladné analýzy, takže na to nakonec doplatí hlavně žáci. Ti by měli například omezenou možnost zvolit si předmět, ve kterém by se chtěli dále vzdělávat. Mnohem hůře by se také dělily třídy. „Snažili jsme se panu ministru školství říct, že řešit v takhle složitém systému tímto způsobem věci na konci roku nedává smysl a provedení a načasování je špatně,“ pokračoval liberecký hejtman Martin Půta. V tomto bodě podle něj nakonec hejtmani dosáhli alespoň dílčího úspěchu, když jim ministr Mikuláš Bek (STAN) údajně přislíbil, že zmírní původní návrhy tzv. PHmaxů, aby výsledné dopady do školského systému nebyly tak razantní.

Hejtmani také přišli s požadavky v oblasti zdravotnictví. Tvrdí, že zdravotníci jsou nuceni připravovat se nejen na omezení plánované, ale také akutní zdravotní péče. Lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci chtějí, aby základní mzda lékaře odpovídala 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy. Jako nejrychlejší řešení chtějí zvýšení platových tabulek. „My jsme upozorňovali na to, že situace znamená nějakou dohodu, aby se péče neomezovala a že je zároveň potřeba hledat nějaké systémové řešení, protože jinak to nepřežijí malé nemocnice,“ popsal argumenty hejtmanů Martin Půta. Toho mrzelo, že se dnešního setkání za ministerstvo zdravotnictví účastnil místo nepřítomného ministra Vlastimila Válka (TOP 09) „pouze“ náměstek. Hejtmani se na schůzce s ministry dotkli také odborářských protestů plánovaných na 27. listopadu. Pokud jde o stávku ve školách, mají například v Libereckém kraji jejich ředitelé do středy nahlásit, jak to bude vypadat právě u nich. Tamní hejtman Martin Půta má pro stávkující pochopení: „Musím říct, že mě to netěší. Odnesou to rodiče a děti. Na druhou stranu chápu, že protestující mají právo vyjádřit názor na školství jako takové. Říkat tedy, že to je špatně, nehodlám.“

Za největší úspěch dnešního jednání, hejtmani považují příslib ministra financí Zbyňka Stanjury, že s nimi bude jednat o tzv. rozpočtovém určení daní. To chtějí zástupci krajů dlouhodobě změnit. Žádají zvýšení podílu regionů na výnosu z daní a změnu rozdělení peněz mezi jednotlivé regiony. Stávající metodika je stará už 18 let. „Budeme se snažit domluvit schůzku s ministrem financí co nejdříve,“ dodal místopředseda Asociace krajů ČR a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.