Betlémské skály nabízejí pohled na bývalé mořské dno

Skály jsou němým svědkem toho, jak šla tisíciletí. Kdyby mohly, vyprávěly by. Mají své příběhy, tajemství i tragédie. Některé jsou do nich doslova vytesány. Občas něco napoví jejich názvy odvozené od tvaru, události či vzhledu. Zajímavým místem jsou například Betlémské skály. Jedná se o severní výběžek Klokočských skal, který spadá směrem k řece Jizeře.

„Pokud nejste nadšenými horolezci a nebudete spěchat, najdete ve tvarech skal a jejich částí nejrůznější tvary, které připomínají například zvířata, lidské hlavy nebo různé předměty. Příroda ve skalách čarovala. Stojí za to se zastavit a obdivovat její umění,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Skaliskům dal jméno Betlémský mlýn, který stál při ústí potoka, jež teče od Podlouček do řeky Jizery. Betlémskými skalami prochází červeně značená stezka z Turnova na Kozákov, ze které lze udělat malou odbočku k vyhlídce s názvem Zdenčina skála. Z místa, kde stezka vede po oblých skalních hřbetech, zvaných sloní, je výhled směrem k Ještědu a Kopanině. Skály nabízejí také množství zajímavých horolezeckých výstupů.

Na okraji Betlémských skal jsou k vidění jednotlivé vrstvy pískovce tak, jak se kdysi usazovaly na mořském dně. Z geologického hlediska je zajímavé, že na ploše přibližně třech čtverečních kilometrů jsou soustředěny téměř všechny známé pískovcové geomorfologické útvary.